Dvojici slavných vil v Černých Polích doplní třetí
Co mají společného významné brněnské rodiny Löw-Beerů, Tugendhatů a Hože? Jednak pokrevní pouto, jednak domov, přesněji řečeno domy, kde žily. Dva ze tří jsou opravené a lákají návštěvníky z celého světa, třetí – Arnoldova vila – se pomalu probouzí z letargie. Kdy bude obnova hotová a co v domě bude? Více prozradí další díl seriálu Stavby pod lupou. Pokud vám příjmení rodin nic neříkají a jejich vily neznáte, pojďme se nejprve trochu zorientovat. Začneme Löw-Beery.
Tato rodina velkých průmyslníků pochází z Boskovic a vybudovala firmu, která na konci 19. století patřila k největším v habsburské monarchii. Zabývala se vlnařstvím, cukrovarnictvím a lihovarnictvím. Jedním ze společníků byl Alfred Löw-Beer, který v roce 1913 s rodinou koupil vilu v Černých Polích v Brně. V jejím sousedství už čtyři roky žila Alfredova sestra Cecílie v domě, který si pro sebe v roce 1862 v lužáneckém svahu na dnešní ulici Drobného 26 postavil architekt a stavitel Josef Arnold. Cecíliina neteř a Alfredova dcera Greta si pak s manželem Fritzem Tugendhatem nechali postavit dům v horní části pozemku Löw-Beerovy vily. Navrhl jej proslulý německý architekt Ludwig Mies van der Rohe a dnes je klenotem Brna zapsaným na Seznamu světového dědictví UNESCO.
V našem textu se budeme zabývat Arnoldovou vilou, vily Löw-Beer a Tugendhat už rekonstrukcí prošly a slouží k prohlídkám a jako výstavní instituce.
Arnoldova vila se za dobu své existence proměňovala. Nejvýraznějším původním prvkem je vysoká hrázděná věž, kde měl stavitel Josef Arnold pracovnu a odkud je luxusní výhled na Brno. Za ním se sem návštěvníci vbrzku vypraví asi nejčastěji, podobně jako míří do kupole Národního muzea v Praze. „Tady nahoře bude umístěn 3D model zdejší vilové kolonie a malá expozice,“ vysvětlil projektový manažer rehabilitace Arnoldovy vily Jiří Mihola z Muzea města Brna.
Roku 1909 dům koupili zmíněná Cecílie (rozená Löw-Beerová) a Kornelius Hože, kteří místnosti v přízemí i patře rozšířili, vybudovali nový vstup s dřevěnou uzavřenou verandou, pojali fasádu v kombinaci hladké a hrubě strukturované omítky s bosáží apod. Celá stavba byla opatřena novými výplněmi dveří a oken a nově byla upravena všechna průčelí.
Rodina zde žila 30 let, vilu poté zabralo gestapo a v 50. letech ji město Brno nechalo přebudovat pro potřeby mateřské školy. Ta zde fungovala až do roku 2012, poté byla vila uzavřena kvůli nevyhovujícím hygienickým a statickým podmínkám. Na konci roku 2021 začala její současná rehabilitace, která by měla vile vrátit v maximální možné míře původní podobu a přetvořit ji v Centrum dialogu. Realizátorem je Muzeum města Brna.
V Arnoldově vile se dochovala řada původních kvalitních prvků z doby, kdy zde žila rodina Hože, např. litinové radiátory se secesním zdobením, fragmenty tapet, štukové dekory na stropech, dekorativní schodišťové zábradlí či dlažba s artdecovými a secesními motivy. Nábytek ani jiné vybavení zde nezůstaly. „Obnovíme třeba původní zelenou a hnědou barvu nebo bosáž na fasádě, opravíme zachovalé drobnosti uvnitř a do menších místností položíme původní dlažbu, ale vila nebude skanzen, musí fungovat jako moderní instituce. Nábytek tedy bude současný,“ popsal Jiří Mihola.
Slavnostní otevření Arnoldovy vily Muzeum města Brna plánuje na 14. prosince. „Do té doby je nutné stihnout opravit dům, vybavit ho pro Centrum dialogu a vytvořit expozice o Židech v Brně, které budou navazovat na výstavu v Löw-Beerově vile. Souběžně se pracuje na knize o této stavbě a jako samostatný projekt se řeší zahrada,“ vyjmenoval Jiří Mihola. Ta by měla být hotová na jaře 2024 a propojí se se zahradami dalších dvou jmenovaných vil. Kdo se tedy bude chtít vydat z Drobného ulice do kopce na Černopolní nebo naopak sejít z Černých Polí do Lužánek, může to vzít „zelenou cestou“ – a zdarma.
Sídlit zde bude již zmíněné Centrum dialogu zaměřené na česko-německo-židovskou interakci a porozumění. Vila bude hostit přednášky a konference, prostor pro své aktivity a setkání zde budou mít i spolky a nebudou chybět také stálé expozice a knihovna. Ve sklepě se počítá s prezentací nalezených artefaktů a hodnotných stavebních fragmentů formou otevřeného depozitáře. Do domu bude možné vstoupit bezbariérově.
„V rámci expozic a později i zahrady se počítá s edukativním využitím především pro základní a střední školy, vila nabídne možnosti třeba pro slavnostní ukončení docházky na základní školu, předávání maturitních vysvědčení, soutěže a vyhlašování jejich výsledků či setkání s významnými osobnostmi a pamětníky,“ uvedl Jiří Mihola.
Projekt Centrum dialogu – Záchrana a rehabilitace Arnoldovy vily se realizuje díky podpoře města Brna a grantu z Fondů EHP a Norska, kam přispívají Norsko, Lichtenštejnsko a Island. Výše grantu činí 38,5 milionu korun. Celkem bude památková obnova vily stát přes 110 milionů korun. Revitalizace zahrady je samostatný projekt, město Brno ji podpoří dotací asi 20 milionů korun.
Tisková zpráva / Foto: Zdeněk Kolařík