V brněnském krematoriu byla dokončena rekonstrukce za téměř sto milionů korun
Rozsáhlá rekonstrukce brněnského krematoria je po třinácti měsících u konce. Jedná se o vůbec největší investiční akci v historii společnosti Pohřební a hřbitovní služby města Brna. Práce zahrnovaly modernizaci technologií, inženýrských sítí a renovaci zázemí pro zaměstnance, úpravami prošlo rovněž přilehlé kolumbárium.
„Ikonické brněnské krematorium od slavného architekta Wiesnera je národní kulturní památkou – proto se příprava rekonstrukce i její samotný průběh uskutečnily v úzké spolupráci s památkáři. Veškeré stavební prvky, části, ale i celky, se hodnotily nejen z hlediska vhodnosti použitých materiálů či technologických postupů, ale současně vždy s ohledem na to, aby nedošlo k narušení rázu této výjimečné stavby,“ uvedl náměstek primátorky města Brna pro oblast životního prostředí Filip Chvátal.
Pro městskou společnost Pohřební a hřbitovní služby města Brna, která má krematorium na Jihlavské ve správě, to byl největší investiční projekt v její historii. Na financování se podílí i Brno. „Náklady, které činily zhruba 97,2 milionu korun bez DPH, pomohl pokrýt příspěvek města ve výši asi 62 milionů korun. Oceňuji také výbornou spolupráci městské společnosti s magistrátem a zhotovitelem. Díky tomu se rekonstrukce technologií a zázemí krematoria povedla,“ upřesnil René Černý, 1. náměstek primátorky pro investice.
Z celkem tří pecí krematoria byly dvě starší sloužící od poloviny 90. let v rámci modernizace vyměněny za nové, a to včetně oprav spalinových cest. „Moderní technologie přinesou zhruba poloviční snížení emisí oxidu uhelnatého a sníží se také emise prachových částic, což je plně v souladu se snahou společnosti o ochranu životního prostředí. První z nových pecí jsme uvedli do zkušebního provozu již na sklonku loňského roku, druhou letos v červnu,“ uvedl předseda představenstva společnosti Pohřební a hřbitovní služby města Brna Martin Černý. Rekonstruovány byly ještě další, zejména technické části krematoria, jako jsou chladicí a mrazicí místnosti, sklad květin a archiv. V zázemí byly opraveny pánské i dámské šatny, zrekonstruovaná kuchyňka a sociální zařízení. Vznikla nová denní místnost se zajímavě řešeným osvětlením, kterou bude v případě potřeby možné využít pro kontakt s pozůstalými. Osazeny byly moderní kotle pro vytápění hlavní budovy krematoria a opravena venkovní i vnitřní kanalizace. Provozní dvůr dostal nový povrch, byl zde vybudován přístřešek a opěrné zdi. Sklepní prostory prošly sanací a odvlhčením.
„Vše probíhalo za plného provozu obou obřadních síní bez omezení kvality služeb. Hluk a prašnost stavby, ale i složitější logistika a koordinace při zajištění nutných úkonů spojených s důstojnou péčí o zesnulé kladly zvýšené nároky na naše zaměstnance, jimž patří velký dík za trpělivost a mimořádné nasazení,“ zdůraznila ředitelka Pohřebních a hřbitovních služeb města Brna Lea Olšáková.
Investice zahrnovala rovněž rekonstrukci kolumbárií, kde mimo jiné byla opravena již značně poškozená dlažba či nevyhovující zastřešení včetně dešťových svodů. Tyto práce na pietním místě se podařilo termínově sladit tak, aby pozůstalí mohli své blízké navštívit a zavzpomínat na ně jak při loňské Památce zesnulých, tak v průběhu Vánoc a letošních Velikonoc.
Letos uplynulo přesně sto let od okamžiku, kdy 30. června 1925 Rada města Brna vyzvala architekty Antonína Blažka, Vladimíra Škáru, Ernsta Wiesnera a Pavla Janáka, aby se zúčastnili soutěže na architektonický návrh objektu krematoria. Podle návrhu Ernsta Wiesnera bylo pak krematorium postaveno v letech 1926–1929. Stavbu tvoří celek navzájem oddělených jednotlivých částí. Vnější formě dominuje bílá obřadní budova, obklopená travertinovými pilíři, která je vnímána v symbolické rovině jako rakev obklopená pozůstalými. Tato část objektu vystupuje z rudé horizontální podnože propojené s terénem mohutným schodištěm.
První žeh zesnulého rolníka z Holešova se uskutečnil 8. dubna 1930.
V roce 2017 bylo krematorium a kolumbárium na Ústředním hřbitově v Brně prohlášeno národní kulturní památkou. Ročně zde proběhne v průměru kolem 5 500 kremací.