Brownfields a Brno

Mezinárodně přijímaný termín brownfields se v posledních desetiletích vžil pro území a pozemky s opuštěnými a zchátralými budovami nebo pro plochy často kontaminované nebezpečnými látkami. Brownfieldy najdeme všude: v centrech měst (opuštěné domy kultury a jiné chátrající betonové stavby), na sídlištích (vysídlené budovy a celé čtvrti), na venkově (autoopravny, zemědělské objekty) i ve volné krajině (opuštěné budovy živočišné velkovýroby či těžebního průmyslu). K nejproblematičtějším brownfieldům patří bývalé průmyslové areály, krajina poškozená těžbou nebo opuštěné vojenské prostory.

Příčinou rozšíření brownfieldů v Česku jsou změny, které postihly ekonomiku v uplynulých šestnácti letech, zejména odklon od těžkého průmyslu doprovázený krachem velkých podniků. Odhady celkové rozlohy brownfieldů v České republice se různí, většinou se však uvádí, že jde o šest až dvanáct tisíc objektů, ploch a pozemků o celkové výměře kolem čtyřiceti tisíc hektarů.

Na žádost brněnského magistrátu provedla začátkem roku 2006 společnost Kovoprojekta evidenci brownfields na území města Brna. Zjistila celkem 117 lokalit větších než půl hektaru, které představují celkovou plochu 509 ha.

Některým z brownfieldů se podařilo v uplynulých letech vdechnout nový život. Nejlepším příkladem znovuoživení opuštěného výrobního objektu je přestavba bývalé Wannieckovy továrny v centru Brna na nákupní centrum Vaňkovka.

O tomto a mnoha dalších úspěšných projektech na využití zanedbaných továrních hal i opuštěných a nevyužívaných pozemků na území města Brna pojednávala výstava, která byla otevřena v Urban centru od července do října 2006.