Archeologové potvrdili, že brněnská Vlněna stála na keltské vesnici

Hromady suti a jedna obří jáma. Tak to dnes vypadá mezi ulicemi Přízova a Dornych v Brně, kde ještě před několika měsíci stály ruiny textilní továrny Vlněna. V místech, kde dlouhá desetiletí pracovaly přadleny, teď úřadují archeologové. Zjišťují, na čem vlastně měl někdejší textilní gigant své základy.

Jak archeologové předpokládali, potvrzuje se, že jsou keltské. Ulice Spálená, Dornych a nyní i Vlněna jsou zatím jediné doposud objevené keltské lokality v blízkosti centra Brna. Další jsou až ve vzdálenějších Maloměřicích nebo Modřicích.

„Doklady o tom, že tu Keltové žili, pochází už z výzkumů, které probíhaly asi před deseti lety. Tehdy se prohledával areál u ulic Přízova a Spálená přímo naproti Vlněně. Zde se našly zlomky keltských skleněných náramků, ale i sídlištní objekty, čímž se doložilo, že tu skutečně měli osadu. Oblast Keltové osídlili opravdu intenzivně,“ popsal Ivan Čižmář z brněnského Ústavu archeologické památkové péče.

Současný výzkum, který na místě zbourané textilky začal v listopadu, přinesl další důkazy (o demolici jsme psali více zde). „Našli jsme zde úlomky keltské keramiky, která se pozná podle specifického kulatého okraje a má svislé hřebenování. Keltové do ní navíc přidávali tuhu, zřejmě proto, aby déle vydržela,“ vylíčil Čižmář.

Další zajímavostí, kterou po sobě Keltové zanechali, je třeba kroužek z opasku. Archeologové našli celkem asi deset bedýnek zlomků, z nichž se po očištění mnohdy dají sestavit celé nádoby.

Přítomnost Keltů na území dnešní republiky se datuje od pátého do prvního století před naším letopočtem. Nálezy z Vlněny pocházejí z období zhruba 50 až 150 let před Kristem. Archeologové ale v areálu narazili také na novodobější „poklady“ z dob největšího rozkvětu továrny nebo těsně před jejím vznikem. „Ze studny jsme vytáhli nevybuchlé protiletecké střely z druhé světové války, takže jsme volali i pyrotechniky,“ prozradil Čižmář.

„Plocha už je vytěžená, nyní mapujeme terén a zkoušíme zjistit přesný rozsah osídlení,“ řekl Čižmář. Podle něj bude výzkum u konce nejspíš v prvním polovině února. Poté se přesunou asi o třicet metrů dál, kde se podle jeho slov chystá developerská společnost CTP vystavět další dvě budovy. „Budeme teprve provádět sondáže, takže zatím nevíme, co od toho očekávat,“ uvedl Čižmář.

Plac, na kterém aktuálně vykopávky probíhají, obsadí stavaři už na začátku jara. Podle Tomáše Budaře z CTP zde začnou stavět dvě administrativní budovy. Další stavby budou přibývat postupně. „Celkem vytvoříme asi 85 tisíc metrů čtverečních smíšených ploch,“ informoval Budař.

Podle něj je asi deset procent určeno pro obchody nebo byty, zbytek prostoru zaberou kanceláře. „Areál bude otevřen veřejnosti. Oblast u Ponávky zrevitalizujeme a místo by mělo vypadat podobně jako Spilberk Office Center. Vytvoříme zde vodní plochu a přidáme zeleň. Bude to místo v holandském stylu, kde si mohou zaměstnanci odpočinout od práce,“ popsal Budař.

Z Vlněny, jež zažila největší rozmach za textilního magnáta Alfreda Stiassniho, zůstane zachován pouze Bochnerův palác, na němž stále zůstává ikonické logo, a budova bývalé přádelny. Neorenesanční palác, který pozdějšímu socialistickému podniku sloužil jako ústřední administrativní objekt, bude po rekonstrukci opět obsazen kancelářemi a kavárnou v přízemí.

„Tam ponecháme původní schodiště a zábradlí, chceme z něj udělat místo, kde bude na návštěvníky působit duch původní textilky,“ řekl Budař. Rekonstrukce s novou výstavbou potrvá podle Budaře i deset let.