Autobusové nádraží v Brně u Grandu bude mít čekárnu, dosud cestující mrzli

Po dlouhých 68 letech od otevření postaví na brněnském autobusovém nádraží u Grandhotelu budovu s čekárnou a prodejnami jízdenek. Cestující se dočkají i předláždění nástupišť a bezbariérového přístupu.  

Současné teploty se sice pohybují pod bodem mrazu, i tak ovšem cestující z autobusového nádraží před Grandhotelem postávají venku. Ostatně nemají na výběr.

I když jde o jeden z nejvýznamnějších brněnských dopravních uzlů, z něhož denně odjíždí na dvě stovky dálkových autobusů, moderní zázemí zde stále schází.

Nádraží skutečně na komfort cestujících příliš nedbá. Vedle hrstky prodejních stánků dopravců zde lidé najdou jeden bufet, tři automaty a toalety. Samotná funkcionalistická budova nádraží od architekta Bohuslava Fuchse totiž první cestující přivítala už v roce 1951 a od té doby žádnými výraznějšími proměnami neprošla.

I proto, že od roku 1988 je chráněna jako kulturní památka. Letos by se však cestující měli konečně dočkat zlepšení. Alespoň to slibuje vlastník objektu, tedy Dopravní podnik města Brna, který na opravy vyčlenil 15 milionů korun.

„Postavíme novou čekárnu pro cestující a zázemí k prodeji jízdenek. Současně opravíme i plochy pod zastřešením nástupišť s bezbariérovým přístupem a nainstalujeme nové označníky nástupišť,“ přiblížil plány dopravního podniku ředitel Miloš Havránek s tím, že na návrhu spolupracovali i studenti brněnské fakulty architektury.

Nová budova dostane stejný tvar i vzhled jako již existující skleněná stavba, která na nádraží vyrostla na konci loňského srpna. Kromě úklidové kabiny a zázemí pro řidiče zde tehdy vzniklo i několik veřejných toalet, jež dopravní podnik vyšly na osm milionů korun.

Nádraží před brněnským Grandhotelem se nachází v Benešově ulici v těsném sousedství hlavního vlakového nádraží.

Návrh architekta Bohuslava Fuchse pochází z roku 1948, funkcionalistická stavba se cestujícím otevřela 1. prosince 1951.

Proti původnímu plánu hlavního autobusového nádraží s centrální budovou i s dispečinkem vzniklo jen torzo s několika nekrytými nástupišti.

Kvůli nedostatečné kapacitě musely autobusy souběžně jezdit i ze zastávek v ulicích Dornych a Uhelná. Situaci vyřešilo až ústřední autobusové nádraží Zvonařka, které otevřelo v roce 1978. Od roku 1988 je nádraží chráněno jako kulturní památka.

Nyní má devět nástupních stání a vyjíždí z něj do České republiky i do světa dopravci jako RegioJet, FlixBus či Eurolines.

Plánované stavební úpravy by cestující neměly výrazně omezit. „Dojde pouze k místním úpravám provozu v přilehlém okolí. Do doby definitivního přemístění prodejních míst si lidé pořídí jízdenky v mobilních buňkách, které ke stejnému účelu slouží i dnes,“ informovala mluvčí dopravního podniku Hana Tomaštíková.

Nové prostředí autobusového nádraží cestující poprvé využijí v letní turistické sezoně. Za průtahy dlouho očekávané modernizace podle Tomaštíkové stojí především časová náročnost stavebních úprav, které podnik rozložil do dvou let. První etapa v minulém roce řešila především přípojky inženýrských sítí a letošní druhá se zaměří také na kompletní předláždění nástupišť pod zastřešenou částí.

Chystané změny vítá i dopravce RegioJet, který z nádraží vypravuje autobusové spoje do řady českých i evropských měst.

„Rekonstrukci vidíme jako potřebnou s ohledem na to, že se jedná o nejvýznamnější místo v centru Brna, kam přijíždějí a odkud odjíždějí cestující dálkových autobusových linek. Aktuální zastaralou podobu nádraží je přitom potřeba změnit tak, aby cestujícím i dopravcům nabízelo lepší zázemí a odpovídalo rostoucí poptávce po cestování,“ poznamenal Aleš Ondrůj, mluvčí RegioJetu, který podobu úprav s dopravním podnikem konzultoval.

Modernizace se letos dočká i největší brněnské autobusové nádraží Zvonařka. Proměna, která má po odkladech začít v březnu či dubnu, vyjde na sto milionů korun a práce potrvají jeden rok.

„Jako první přijde na řadu oprava konstrukce a osvětlení. Pak se pustíme do bourání stánků a stavby nové haly a nakonec do úpravy parkovišť za nádražím a prostoru před ním směrem k Vaňkovce,“ řekl již dříve Antonín Grund, místopředseda společnosti ČSAD Brno holding, která Zvonařku vlastní.

O architektonickou stránku se postaralo studio Chybik+Kristof Architects, které si kladlo za cíl zachovat stávající ocelovou konstrukci střechy a stejně tak i členění nástupišť. „Postavíme novou budovu pod střechou ve tvaru vlny, s čekárnou, kavárnou, bistrem a prodejem jízdenek,“ popsal změny architekt Ondřej Chybík.

Zároveň autoři pracovali s osvětlením a jasnými barvami. „Na vrchu nádraží se potkají všechny barvy vlajek Evropy, protože nádraží neslouží jenom Brňanům nebo jižní Moravě, ale odjíždějí z něj autobusy do ciziny,“ doplnil Chybík.

Foto: Anna Vavríková, MAFRA