Developer CPI začne v nebližších měsících s demolicí prvních budov v areálu bývalé Zbrojovky Brno. Řada z nich je dnes už v havarijním stavu. V budoucnu ve více než dvacetihektarovém areálu vyrostou kanceláře, byty, obchody, služby a drobná výroba, řekl ČTK mluvčí CPI Jan Burian.
Zatím firma průběžně čistí pozemky a připravuje je pro budoucí výstavbu. V létě bude odstraněno několik staticky nevyhovujících budov. Současně pokračuje řada jednání s potenciálními nájemci na různé objekty, na které se dle požadavků zpracovávají individuální studie, uvedl Burian.
Areál je jedním z nejrozsáhlejším brněnským brownfieldů. Má více než 20 hektarů plochy a je na něm přes stovku budov různého stáří. Výstavba bude postupná. Zřejmě jednou z prvních bude úprava nyní pětipatrové výškové budovy poblíž židenického nádraží, která pochází z roku 1973 a bude v ní devět pater kanceláří.
Developer už dříve uvedl, že práce v areálu skončí nejdříve v roce 2027. Na místě vznikne 800 bytů, které budou situované k břehu řeky Svitavy, na 30.000 metrech čtverečních mají být kancelářské prostory, na 40.000 metrech průmyslové budovy a 3600 metrů čtverečních je určeno pro maloobchod.
Skupina CPI Property Group má zkušenosti s podobnými projekty i v dalších zemích Evropy. Brněnský projekt vychází z praxe s revitalizací průmyslového parku v Berlíně, který se podařilo proměnit v moderní komplex. Skupina se zaměřuje na investice a pronájmy nemovitostí ve střední a východní Evropě i v Německu. Sídlo má v Lucembursku a spravuje aktiva v hodnotě pět miliard eur (asi 131 miliard Kč).
Developer má situaci usnadněnou tím, že žádná z budov není památkově chráněná. Přesto jde podle Michaely Ryškové z Národního památkového ústavu o významný soubor budov s hodnotami urbanistickými, architektonickými, typologickými i kulturně-historickými, vystavěný v duchu meziválečné moderny. “Z hlediska typologického jde o jediný areál na území republiky z uvedeného období, vybudovaný pro sériovou výrobu zbraní a navíc dochovaný do současnosti včetně podzemních střeleckých tunelů,” uvedla Ryšková.
Zbrojovka je podle ní také nositelem určité negativní paměti brněnské válečné historie, protože bývá označována za výchozí bod násilných odsunů brněnských Němců. Areál je zároveň spojen s další významnou etapou rozvoje Brna, a to s vlnařskou výrobou. Nejstarší část areálu tvoří budovy továrny na vlněné zboží. “Torzo jejího komína, sloužící zbrojovce jako pozorovatelna, dotváří jeden z charakteristických obrazů Zbrojovky v pohledu přes řeku,” dodala Ryšková.