Dualita a vrstevnatost. Projekční tým dnes představil vizualizace návrhu Janáčkova kulturního centra
Charakteristický rys? Dualita. Spojení dvou struktur v jedné budově. Jedna je masivní, uzavřená a podřízená hudbě. Druhá pak transparentní, otevřená lidem. Tak mluví o projektu nového koncertního sálu pro Brno Tomasz Konior – generální projektant týmu, který na návrhu stavby pracoval od letošního ledna spolu s akustikem Yasuhisou Toyotou a architektem Petrem Hrůšou. Výsledky své práce tým představil dnes nejprve orchestru Filharmonie Brno a poté i představitelům města, kraje, ministerstva kultury a dalších institucí a také médiím.
Nový koncertní „Sál pro Brno“ patří ke strategickým projektům města. „Brno získalo koncem loňského roku významný titul „město hudby“ a zařadilo se do sítě kreativních měst UNESCO. Jsem rád, že se blížíme k tomu splatit dluh, který vůči tomuto titulu cítím, a to je postavit dosud chybějící koncertní sál na špičkové úrovni. Hudební a vůbec kulturní kredit našeho města se tím zase o něco zvýší a věřím, že přiláká návštěvníky ze širokého okolí,“ řekl primátor statutárního města Brna Petr Vokřál.
„Učinili jsme další významný krok k realizaci nového koncertního sálu, který v Brně, jak jsem nyní již pevně přesvědčena, brzy vyroste. Jsem šťastná, že se moje rodné město skutečně dočká špičkového kulturního stánku, který ho společně s titulem ‚město hudby UNESCO‘ zařadí mezi evropské hudební metropole,“ komentovala patronka Sálu pro Brno mezzosopranistka Magdalena Kožená.
Projekční tým, který s městem podepsal smlouvu letos 15. ledna, dnes v Brně přiblížil přítomným svou představu Janáčkova kulturního centra a prezentoval vizualizace návrhu projektu. „Navržený koncept je výsledkem několikaměsíční velmi intenzivní práce projektového týmu a množství pracovních setkání. Mám radost z toho, že do tvůrčího procesu zasáhl i šéfdirigent Filharmonie Brno Dennis Russell Davies, který má zkušenost se sály po celém světě a stál nedávno při otevření nové opery v Linci. V Brně vzniká naprosto unikátní stavba, jež vychází z ducha města a které přeji, aby ji orchestr a všichni Brňané vzali za svou,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.
Podle generálního projektanta Tomasze Koniora je vedle zmíněné duality dalším charakteristickým rysem stavby její vrstevnatost umožňující pohodlný pohyb mezi patry i důsledné tvarování struktury budovy. „To klíčové je samozřejmě srdce celé budovy, koncertní sál. Navrhli jsme ho přibližně pro 1300 posluchačů. Velké pódium poskytuje téměř neomezené možnosti obsazení orchestru od sólových recitálů a komorních koncertů přes početná obsazení velkých symfonií až po skladby, při kterých účinkuje i sbor,“ zdůraznil Tomasz Konior.
Upozornil, že tým dokončil první etapu práce, tedy koncepci. Ta se bude dále vyvíjet v souvislosti například s limity území či legislativy, které určí finální podobu stavby. „Přiznávám, že parcela v Brně pro nás byla výzvou, protože je relativně malá. Vždy se ale snažíme udělat z omezení výhody a řídit se především zkušenostmi a ověřenými postupy,“ podotkl Konior s tím, že jeho cílem je navrhovat stavby, které ladí s duchem doby bez toho, aniž by musely být originální za každou cenu a zároveň je netížily komplexy z minulosti.
„Díky Janáčkově kulturnímu centru budou mít Brňané poprvé v historii možnost uslyšet nejen Janáčkovy symfonické skladby ve skutečně špičkové kvalitě. Filharmonie Brno se už navíc nebude mačkat v nevyhovujících prostorech, ale dostane plnohodnotné zázemí, jaké si toto hudební těleso světového formátu skutečně zaslouží,“ doplnil náměstek primátora pro kulturu Matěj Hollan.
O projektu Sál pro Brno
Pod názvem Sál pro Brno (pracovní název Janáčkovo kulturní centrum) se skrývá projekt na stavbu nového koncertního sálu v proluce mezi Besední a Veselou ulicí, v těsném sousedství Besedního domu. Stane se domovem pro brněnskou filharmonii, jejíž více než stočlenné těleso hraje i zkouší v nevyhovujících podmínkách. Na podium Besedního domu, kde filharmonie sídlí, se orchestr v plném obsazení nevejde. A v Janáčkově divadle, kde často koncertuje a které je navíc nyní zavřené, nemá vyhovující akustické podmínky. Posluchači tak vlastně nevědí, jak Filharmonie Brno zní. „Díky novému sálu konečně ocení kvalitu orchestru a věřím, že Brno také přiláká špičkové zahraniční umělce, které nyní nemáme kam zvát,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová. Sál má být nejmodernější stavbou svého druhu v České republice. Nabídne kapacitu kolem 1300 posluchačů a akustiku světových parametrů. V současné době je hotová hrubá stavba první etapy, tedy podzemních garáží pro bezmála 200 aut. Garáže se otevřou souběžně s dokončením celé nadzemní stavby.
O projekčním týmu Sálu pro Brno
Tomasz Konior (1968)
• generální projektant týmu
• polský architekt a urbanista
• zakladatel, majitel a hlavní architekt společnosti Konior Studio
• architekt mezinárodně oceňovaného koncertního sálu v polských Katowicích
• držitel mnoha mezinárodních ocenění a titulů
Yasuhisa Toyota (1952)
• Hlavní akustik týmu
• ředitel americké pobočky společnosti Nagata Acoustics založené v roce 1971
• společnost má na svém kontě přes šest desítek koncertních sálů po celém světě, Toyota je hlavním akustikem padesáti z nich
• mezi jeho nejoceňovanější sály patří například Walt Disney Concert Hall v Los Angeles, Suntory Hall v Tokiu, Helsinki Music Center, z poslední doby potom sál Elbphilharmonie v Hamburku
• nyní je pověřen renovací koncertního sálu Sydney Opera House
• je také hlavním akustikem sálu v Katowicích, na kterém spolupracoval s Tomaszem Koniorem
• o mimořádných schopnostech Yasuhisu Toyoty svědčí událost z Walt Disney Hall, na které spolupracoval s Frankem Gehrym. Orchestr zkoušel na slavnostní koncert k otevření nového sálu a při hlubších tónech se mu zdálo, že něco není v pořádku, že zvuk není takový, jaký by měl být. Pozvali si tedy pana Toyotu, ten si sedl do hlediště a hodinu poslouchal, jak hudebníci hrají. Poté vstal, ukázal na strop a řekl: „Vyměňte tuto desku a tamtu desku vzadu“. Později se ukázalo, že zmíněné dvě dřevěné desky měly jinou hustotu než ostatní.
Petr Hrůša (1955)
• Projektant stavební části
• brněnský architekt a zakladatel společnosti Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno, s. r. o.
• držitel mnoha prestižních architektonických ocenění
• autor význačných brněnských staveb, např. Galerie Vaňkovka, Pavilonu P na brněnském Výstavišti, Administrativního centra Trinity nebo Domini Parku
• oceňované jsou i jeho úpravy veřejného prostoru, např. Moravského náměstí
• v roce 2003 jmenován profesorem architektury
Animace Sálu pro Brno neboli Janáčkova kulturního centra od Konior Studio ke shlédnutí zde.