Šest set milionů korun. To je částka, kterou by mělo Ministerstvo kultury přispět na výstavbu Janáčkova kulturního centra a kterou již v roce 2016 přislíbil tehdejší ministr Daniel Herman při podpisu memoranda o spolupráci na budování nového koncertního sálu pro Filharmonii Brno.
Cesta k penězům vede přes dotaci z podprogramu Podpora reprodukce majetku regionálních kulturních zařízení, církví a náboženských společností. Výzva byla vyhlášena 15. března, žádost zpracovanou Odborem implementace evropských fondů musí po projednání v radě města schválit zastupitelé. Lhůta pro odeslání vyprší 30. dubna.
„Pokud započteme i náklady na výstavbu již prakticky hotových tří podzemních podlaží s parkovištěm a technologickým zázemím, tak jsou celkové náklady na vybudování Janáčkova kulturního centra kalkulovány na skoro dvě miliardy. Významné spolufinancování nadzemní části budovy, která má již od loňska stavební povolení, je ze strany státu nesmírně důležité. Bez jeho zapojení a bez spoluúčasti Jihomoravského kraje v plánované výši 100 milionů by nebylo možné špičkový projekt výrazně nadregionálního významu realizovat. Ráda bych ocenila i konzistentní postoj Ministerstva kultury – to podporu špičkového koncertního sálu deklarovalo dlouhodobě a naposledy mě o ní ujistil i pan ministr Zaorálek koncem roku 2019, kdy ho označil za prioritu,“ nastínila základní parametry rozložení financování primátorka města Brna Markéta Vaňková a doplnila: „Samo město jako žadatel o dotaci by se mělo podílet na úhradě více než 48 % veškerých nákladů, což znamená přes 960 milionů, v předpokládané struktuře vynaložených finančních prostředků také figurují Brněnské komunikace, jejich podíl na financování je 17 %, tedy více než 330 milionů – jedná se o peníze, které byly vynaloženy na takzvanou první etapu, tedy na podzemní parkoviště.“
Aktuálně plánovanou výstavbu představil náměstek primátorky města Brna Tomáš Koláčný: „Druhá etapa zahrnuje vybudování šesti nadzemních podlaží budovy Janáčkova kulturního centra. V tom prvním jsou rozptylové prostory a šatny pro veřejnost, provozní zázemí s personálním vstupem, nakládací rampou, sklady a vjezdem do podzemních garáží. Při ulici Veselé je plánována kavárna, která má nezávislý provoz, ale je přístupná i vstupy od šaten pro veřejnost. Ve východní části budovy jsou foyery pro veřejnost. Prostory od druhého po páté podlaží využije filharmonie, jsou zde umístěny ladírny, šatny hudebníků či zkušebny. Nad nimi je pak nezbytná část technologií. Uprostřed budovy bude v rozsahu všech nadzemních podlaží to nejdůležitější – koncertní sál pro 1 200 posluchačů.“
Další aspekty připomněl radní pro kulturu Marek Fišer: „Veškerá vzduchotechnika bude vymístěna do nově vybudovaného podzemního prostoru technologického centra navazujícího na podzemní garáže. Současně bude vybudováno i podzemní propojení s Besedním domem, jež je podstatně vhodnějším řešením i z pohledu památkové ochrany a provozu obou objektů než původně plánovaná prosklená lávka. Důležité také je, že již vznikl akustický model sálu v měřítku 1 : 10, na kterém bude v Brně tým světového akustika Yasuhisy Toyoty provádět akustická měření a ověřovat své výpočty.“
Aktuálně je odevzdána první část dokumentace pro provedení stavby, a to specifikace koncertních varhan, aby mohla začít příprava výběru jejich zhotovitele. Během letních prázdnin by měla začít příprava soutěže na zhotovitele stavby, samotné výběrové řízení by mělo navazovat na odevzdání a kontrolu kompletní dokumentace pro provedení stavby, a začne tedy během listopadu 2021. Předpokládaný termín zahájení stavby je závěr první poloviny roku 2022.
• Nová koncertní síň vyroste na rohu Besední a Veselé. Před ní vznikne nové prostranství, které městská část Brno-střed doporučila pojmenovat jako náměstí Ludvíka Kundery – po brněnském klavíristovi a muzikologovi, žákovi Leoše Janáčka a prvním rektorovi Janáčkovy akademie múzických umění. V červnu 2020 název schválilo Zastupitelstvo města Brna.
• Vedení statutárního města Brna se k výstavbě koncertního sálu přihlásilo už v programovém prohlášení Rady města Brna pro volební období 1998 až 2002. V roce 2002 byla vyhlášena otevřená veřejná mezinárodní architektonická soutěž. Z 80 účastníků vybrala mezinárodní porota jednomyslně návrh autorů Jakuba Havlase, Jana Hájka a Pavla Joby z Atelieru M1 architekti.
• Příprava a realizace celého projektu JKC byla poté z finančních důvodů rozdělena na 2 věcné a časové etapy, tj. na výstavbu podzemního třípodlažního objektu parkovacích garáží – I. etapa, a výstavbu nadzemního šestipodlažního objektu s koncertním sálem a provozními plochami k tomuto sálu – II. etapa.
• Stavební povolení pro I. etapu bylo vydáno v roce 2014 a stavba byla zahájena v únoru 2015.
• V roce 2018 byla podepsána smlouva o zpracování projektové dokumentace a o výkonu autorského dozoru s týmem ve složení Tomasz Konior (generální projektant), Yasuhisa Toyota (hlavní akustik) a Petr Hrůša (projektant stavební části).
• Koncem roku 2018 přípravu stavby zbrzdila žaloba Atelieru M1 architekti. Ten měl za to, že projekční tým Tomasz Konior, Yasuhisa Toyota a Petr Hrůša, který zajišťoval dokumentaci pro stavební povolení, neúměrně zasahoval do jejich autorských práv. Za přispění vedení města se v roce 2019 podařilo najít cestu ke smírnému řešení – v Dohodě o narovnání jsou zakotveny klíčové principy, kterými se bude další příprava stavby řídit. Základem je, že projekt respektuje vítěznou podobu JKC, která vzešla z architektonické soutěže, a bude v souladu s územním rozhodnutím a licenční smlouvou. Případná zlepšení týkající se kvality sálu i samotné stavby centra se projektanti zavázali řešit ve spolupráci s autory.
• Nadzemní část budovy Janáčkova kulturního centra získala 16. června 2020 stavební povolení.