Otevřít okolí Černovické pískovny pro lidi, ale nevyhnat ptáky. To musí vyřešit architekti v soutěži o návrh nového parku
Písek se na Černovické terase těží už zhruba sto let a ještě nějakou dobu se těžit bude. Co se s více než 50hektarovým územím stane pak? A nebylo by možné už neaktivní části areálu zpřístupnit lidem? Jak ovšem v takovém případě chránit tamní hnízdiště břehule říční, jež je zákonem chráněna jako ohrožený druh? Tyto a další otázky klade zadavatel soutěže o návrh parku Černovická pískovna, která bude co nevidět vyhlášena. Odpovědi na ně očekává do dubna.
Brněnští radní loni v květnu souhlasili s přípravou urbanisticko-krajinářské jednofázové otevřené projektové soutěže o návrh Park Černovická pískovna a uložili Kanceláři architekta města Brna (KAM) vytvořit soutěžní podmínky pro její zahájení. Soutěžní porota tyto podmínky odsouhlasila v listopadu 2021 a KAM je předložila České komoře architektů k posouzení souladu s jejím soutěžním řádem. Organizace soutěže se nyní dostává do další fáze. Rada města Brna schválila vyhlášení soutěže i soutěžní podmínky. Zahájena bude 7. ledna, lhůta pro podání návrhů poběží do 8. dubna, o výběru návrhu se rozhodne nejspíš v květnu 2022.
„Nevšední lokalita bude po svém otevření zajímavým cílem procházek i výletů. Má ovšem minimálně dvě specifika. Vzhledem k tomu, že se jedná o území, kde aktivně probíhá těžba a bude v určité míře probíhat i nadále, bude jeho přeměna na park probíhat kontinuálně. Druhým faktorem, který je třeba vzít v úvahu, je zvýšená ochrana přírody. Jelikož jde o nepřístupný prostor, vznikla tu mozaika rozmanitých biotopů přitahující množství běžně se vyskytujících i vzácnějších druhů živočichů. Území má vysokou biologickou hodnotu, např. zde bylo zjištěno více než 40 zvláště chráněných druhů ptáků. Příkré stěny těžebních jam slouží jako hnízdiště třeba vlhy pestré nebo břehule říční,“ popsal 1. náměstek primátorky města Brna Petr Hladík.
Kromě zadavatele soutěže, tedy města Brna, leží zachování divoké přírody na srdci i respondentům online ankety, kterou KAM vypsala loni v květnu. Zapojilo se do ní téměř 600 hlasujících. Cílem bylo zjistit, co si v místě pískovny lidé do budoucna představují a co jim dnes v oblasti nejvíce chybí. Naprostá většina respondentů by v parku ráda pozorovala divokou přírodu. Dále zde účastníci preferují pěší a cyklistické propojení mezi jednotlivými městskými částmi, sportovní zázemí, naučnou stezku, dětská hřiště nebo vodní plochy. Kompletní výsledky ankety jsou dostupné na webu kambrno.cz/cernovickapiskovna.
„Architekti by měli stanovit vývojový scénář a výsledné ideální rozvržení funkcí v území, kde se střetávají požadavky na rekreaci a ochranu přírody a kde ustupuje priorita těžebních zájmů do pozadí. Měli by nabídnout pohled na využití území, které ještě nebylo odtěženo, ale ve střednědobém horizontu bude. Stejně tak by řešení mělo navrhnout, jakým způsobem bude s krajinou naloženo po odtěžení. Do řešeného území je zahrnuta v severní části oblast s aktivní těžbou písků a štěrkopísků i část dotčená historickou těžbou těchto surovin, v současnosti s probíhajícími rekultivačními pracemi, a v jižním výběžku plocha bývalé těžební jámy, kde k rekultivaci doposud nedošlo. Požadujeme výhled ve dvou až čtyřech časových úsecích na příštích 50 let,“ doplnil radní pro územní plánování a rozvoj města Brna Filip Chvátal.