Poslední zastávka při cestě na popraviště? Záhadný Zderadův sloup se dočkal opravy
Stával nejdříve na levém břehu Svitavy, dnes je na pravém. Nepohnul se přitom ani o píď. Jak je to možné? K čemu kamenný artefakt z 15. století vlastně sloužil a kdo to byl onen Zderad? Jedna z nemnoha gotických památek v Brně právě pookřívá až do začátku srpna pod rukama restaurátora a to je dobrý důvod připomenout si její příběh.
Pokud jste se v posledním měsíci pohybovali po Křenové, všimli jste si možná, že v parčíku u bývalé celnice vyrostlo kolem kamenného sloupu lešení. Sochařská díla ve veřejném prostoru procházejí běžnou údržbou v ideálním případě zhruba jednou za deset let, kdy je restaurátor očistí od řas a lišejníků, opraví to, na čem se podepsal zub času (nebo vandalové), a povrch nakonec ošetří, aby byl co nejodolnější.
Město každoročně do těchto restaurátorských prací „nalije“ stovky tisíc korun – letos kromě Zderadova sloupu půjde třeba o sousoší Nejsvětější Trojice na Zelném trhu, sochu sv. Floriána v Brněnských Ivanovicích, sochu boha Martha nebo kříž z roku 1805 ve Slatině. Vše by mělo být hotové do konce listopadu. V letošním roce se už zrestaurovala také socha sv. Jana Nepomuckého v Bystrci.
Co ale vůbec je ten Zderadův sloup? Šlo patrně o smírčí nebo zpovědní kříž, který stával při cestě z města na popraviště a u kterého se konaly zpovědi a modlitby. Takovéto smírčí kříže v podobě kamenné věže mají svůj původ ve Vídni. Dva ze 14. století jsou tam k vidění dodnes. Zderadův sloup je o něco mladší, vznikl v 15. století. Matoucí může být letopočet 1865 jasně čitelný ve spodní části, ten ale odkazuje k datu zásadní renovace.
Právě s rekonstrukcí, při které byl sloup kompletně rozebrán a poté znovu složen, se pojí mýtus o jeho „stěhování“ z levého břehu Svitavy na pravý. Pravda je ale taková, že sloup stojí odjakživa na tomtéž místě – a stěhovala se řeka. V polovině 20. století, když se reguloval tok Svitavy, posunulo se její koryto takovým způsobem, že se sloup ocitl na druhém břehu, aniž by se pohnul.
Mimochodem ani s názvem to není úplně jednoduché – přívlastek Zderadův získal sloup až v 18. století, když ho moravský dějepisec Dismas Josef Ignác von Hoffer spojil s událostmi popsanými v Kosmově kronice, hovořícími o vraždě rytíře Zderada. Na místě krveprolití měl nechat král Vratislav postavit sloup. Dnešní historikové a historičky ale o správnosti tohoto spojení pochybují a domnívají se, že jestliže se vražda udála, bylo to patrně spíše na břehu Svratky v okolí Starého Brna.