Stav veřejných prostranství v Brně pomůže zlepšit manuál

Brno bude mít svůj první manuál veřejných prostranství. Dokument nazvaný Rukověť tvorby veřejných prostranství ukazuje principy, jak vytvářet kvalitní ulice, parky a náměstí, kde se budou lidé cítit dobře. Pro město ho připravuje Kancelář architekta města Brna. Sloužit bude zástupcům města a samosprávy, architektům, projektantům a všem, kdo se podílí na rozvoji brněnského veřejného prostoru. V úterý 23. října dokument schválila Rada města Brna. KAM nyní dokument graficky upraví a začátkem příštího roku jej představí veřejnosti.

 „Chceme, aby se Brňanům ve městě dobře žilo, k tomu je potřeba mít také kvalitní veřejná prostranství, kde budou lidé rádi trávit čas. Město a městské organizace i architekti a investoři budou mít díky tomuto manuálu k dispozici nástroj, jak taková místa vytvářet. Dokument má přispět k tomu, aby veřejná prostranství v Brně vznikala promyšleně a koncepčně,“ vysvětlil náměstek primátora Martin Ander.

Rukověť popisuje principy a pravidla tvorby veřejných prostranství od přípravy návrhu až po výslednou realizaci. Celkem deset kapitol se zaměřuje na konkrétní témata, jako je rozmístění a funkce zeleně, dopravní a technická infrastruktura nebo hospodaření s dešťovou vodou. Nechybí ani popis detailů, jako je například umístění laviček, lamp veřejného osvětlení, odpadkových košů, stojanů na kola a dalších. Nezapomíná ani na parkovací místa nebo bezbariérové řešení prostoru.

„Rukověť je živý dokument, který budeme průběžně doplňovat a aktualizovat na základě zkušeností z jejího používání. Teď je naším úkolem, aby se dokument začal využívat a stal se součástí běžné praxe jak zástupců města, tak i projektantů a investorů,“ řekl vedoucí oddělení veřejného prostoru KAM David Mikulášek.

Tým architektů veřejného prostoru KAM pracoval na dokumentu jeden a půl roku. Jednotlivá témata konzultoval s přibližně třiceti odborníky z různých oblastí, od architektů, urbanistů, dopravních inženýrů, pracovníků magistrátu po Poradní sbor Rady města Brna pro bezbariérové Brno.

Nedílnou součástí publikace jsou i fotky pozitivních a negativních příkladů z Brna i ze zahraničí. Architekti se inspirovali příklady ze světových metropolí, jako je Vídeň, Kodaň, Heidelberg, Hamburk nebo švédské Malmö. Inspirací jim byl také pražský Manuál veřejných prostranství, který vydal Institut plánování a rozvoje před čtyřmi lety.

„Brněnský manuál se více soustředí na hierarchii jednotlivých prvků a vrstev, zeleň ve městě a nejzákladnější podmínku kvalitního prostranství – jeho kompoziční a prostorové vymezení. Ve většině případů jsme se principy snažili popsat na konkrétních místech přímo v Brně, i když zásady platí obecně pro všechna města,“ doplnil Mikulášek.

Do začátku prosince KAM dokument graficky a jazykově upraví do finální podoby, kterou následně představí odborné a široké veřejnosti.