Jošt, markrabě moravský
Návrhy jezdecké sochy markraběte Jošta byly vystaveny v Urban centru od začátku srpna do poloviny září 2009. Expozice nabídla patnáct nejlepších návrhů, které vybrala odborná porota z téměř padesáti přihlášených prací. Socha měla být odhalena na Moravském náměstí v Brně v roce 2010, kdy uplyne šest set let od Joštova zvolení římským králem. Rada města Brna však rozhodla instalaci jezdecké sochy zatím odložit a vypsat soutěž znovu. Žádnou ze soch vystavených v Urban centru tedy nakonec na Moravském náměstí neuvidíme. Přesto stojí všechny za zhlédnutí. Každá z nich je originální a nabízí osobitý autorův pohled na moravského markraběte Jošta. Na snímcích jsou zleva návrhy Maria Kotrby (1. místo), Štěpána Dokoupila (2. místo) a Michala Gabriela (3. místo).
Jezdecká socha – soutěžní návrhy – vizualizace naleznete v PDF na konci stránky
| Návrh č. 1 17. místo Libor Hurda Autor vidí Jošta nikoliv jako udatného reka s taseným mečem, jenž se na oři vrhá vstříc nebezpečím, ale jako politika, který má odvahu stoupat i v neklidných časech po společenském žebříčku za stálého balancování mezi ctižádostivými monarchy až k trůnu římského krále. Přesně slícovaná figurální část je usazena na nosníku. Je zhotovena z přesně vykovaných a svařených dílů. Subtilní podstavec je nakloněn pod úhlem 60 stupňů. Z obou stran je ozdoben skleněnými erby, které jsou řazeny tak, jak se Jošt Lucemburský stával jejich držitelem; erb římského krále je umístěn nejvýš. |
| Návrh č. 2 38. místo Akademický malíř Lukáš Bradáček, akademický sochař Martin Bradáček Uprostřed vydlážděného čtverce ze světlého kamene je osazena bronzová socha jezdce na koni s praporcem v ruce. Celek kompozice by měl vyznívat jako ikona rytířské statečnosti a královské diplomatické zdatnosti i odvahy. V dlažbě před jezdeckou sochou je bronzová pamětní deska s erbem markraběte Jošta. Formální zpracování a celkové vyznění sochařské kompozice vyjadřuje temnější gotické časy a drsnost doby. Symbol odvahy je kromě atributů jezdce demonstrován ještě smělým ovládnutím prostoru pomocí rozmanitosti velkých tvarů. Předpokládaná výška plastiky je 380 centimetrů.. |
| Návrh č. 3 19. místo Mgr. Marcel Hron, akademický malíř Autor pojednal svůj návrh jezdecké sochy civilně, méně okázale, zato blíž lidem, jako součást jejich každodenního života. Markrabě Jošt drží v levé ruce prapor s moravskou orlicí jako symbolem státnosti a historické příslušnosti země.Po Joštově pravé ruce je neosedlaný kůň jako výraz volnosti, svobody a svébytnosti Moravy. Obě části sousoší spojuje lehounká uzda jako symbol řádu, kterým markrabě svou zemi řídil. Na podstavci kruhového tvaru je reliéfně ztvárněn zvěrokruh se znameními vah a štíra, symboly Joštova narození. |
| Návrh č. 4 36. místo Milan Rotta Socha je z betonu, který je obroušen a opracován do hladkých tvarů. Bílá barva plastiky je symbolem čistoty. Jezdec nedrží opratě; v rukou svírá zástavu, symbol odvahy a síly. Podstavec je hrubě opracován, aby zdůraznil tvrdou a neuhlazenou dobu, v níž Jošt žil. Socha současně symbolizuje moderní dobu použitím současných prvků – osvícených plexisklových válců rozmístěných kolem podstavce sochy. Na válcích jsou připevněna kovová okruží, na nichž jsou vyryty skutky charakterizující markraběte Jošta. Samotný podstavec je také obepnut železnou skruží s Joštovým rodokmenem. |
| Návrh č. 6 5. místo Mgr. Marie Šeborová, akademická sochařka, Ing. Robert Hajný Návrh je koncipován jako plynulé propojení figury jezdce, koně a architektonického článku – soklu – do jednoho sceleného prostorového tvaru. Je to postavení v čase, alegorický odkaz na odvahu a výjimečnost historické osobnosti markraběte Jošta, na kterého přímo odkazuje realistický reliéfní znak (erb) na kulatém štítu. Realistická forma koně je v kontrastu ke stylizované formě figury jezdce. Důležitá je linie figury vrcholící v plastice hlavy hrdě a nebojácně vztyčené a pohledově natočené do středu náměstí. Socha je tvořena ze tří kamenných bloků vzájemně fixovaných nerezovými čepy. Předpokládaná výška díla je 630 centimetrů. |
| Návrh č. 7 6. místo MgA. Vojtěch Kokeš Ideou jezdecké sochy markraběte Jošta je uchopení a pozvednutí meče, symbolu boje za zájmy moravské země. Tento záměr je zpracován jako bronzová jezdecká socha v mírně nadživotní velikosti (250 cm) na kruhovém podstavci vysokém tak, že pomyslná spojnice mezi nataženou rukou jezdce, rukojetí meče a očima pozorovatele tvoří přímku. Podpoření symboliky moravské země je výtvarně zpracováno na samotném meči v jeho detailech (erb nebo jiný symbol v rukojeti meče). |
| Návrh č. 9 44. místo Akademický sochař Ladislav Sorokáč, Ing. arch. Miroslav Holubec, Ing. arch. Milan Jírovec, Ing. arch. Matyáš Sedlák Hledání moderní formy jezdecké sochy markraběte Jošta bylo ovlivněno inspirací v lidové umělecké tvorbě. Tělo koně i figura jsou vzájemně propojeny a zbaveny všech detailů tak, aby celek působil celistvě. Jediná část sochy, která dostává realistické detailní zpracování, je panovníkova hlava. Význam Joštovy osobnosti je zdůrazněn rovněž zvětšením těla jezdce a zvětšením hlavy oproti tělu. Panovníkova hlava je mírně pootočena a jeho pohled směřuje dolů, kde se může setkat se zraky pozorovatele. Svrchovanost jeho pohledu tak odkazuje na Joštův královský majestát. |
| Návrh č. 10 7. místo Akademický sochař Stefan Milkov, Ing. arch. Jiří Trojan Plastika je umístěna na úrovni terénu, aby se přirozeně začlenila do prostoru náměstí, souzněla s architekturou kostela sv. Tomáše a byla v blízkém kontaktu s divákem. Autoři zvolili realistickou, civilní formu. Jošt je zobrazen jako vznešený velmož vědomý si svých schopností a ambicí. Je to urostlý muž v nejproduktivnějším věku, vyzařující vnitřní sílu a odvahu. Před sebou má otevřenou knihu jako symbol vzdělanosti, po boku meč jako symbol válečnictví a na knize zlaté jablko jako symbol římské koruny. Předpokládaná výška sochy je 460 centimetrů. |
| Návrh č. 11 40. místo MgA. Michaela Absolonová Skulptura je tvořena středovým plechem purpurové barvy ve tvaru obrysu jezdce na koni. Středový prvek pak z každé strany obklopují plastické reliéfy z litého bronzu pozlacené plátkovým zlatem. Reliéfy zobrazují markraběte Jošta na vzpínajícím se koni. Z jedné strany je Jošt jako mladík s budoucností před sebou, z druhé strany jako stařec, který mnoho svých cílů naplnil, ale také mnoho v životě ztratil. Vzpínající se kůň znázorňuje odvahu a nezdolnost. Předpokládaná výška sochy je šest metrů. |
| Návrh č. 12 30. místo Mgr. akademický sochař Jaromír Švaříček Autor ve své kompozici zobrazuje vzácnou chvíli bezstarostných her v rodině moravského markraběte Jan Jindřicha, bratra císaře Karla IV. Markrabě usedá unaven bojem nebo snad složitým politickým jednáním na svůj trůn a chce chvíli odpočívat. Vtom však přibíhají jeho děti a chtějí si s ním hrát. Jan Jindřich jim musí dělat koně. Na záda mu usedají Jošt, jeho mladší bratr Jan Soběslav a nejmladší Prokop. Jošt zvedá nad hlavu otcův čepec podobný koruně a sní o tom, že jednou bude králem jako jeho strýc Karel. Milované dcery Jana Jindřicha – Alžběta a Kateřina – sedí na prázdném markraběcím trůně a hrají na hudební nástroje… Vzácná chvilka klidu a rodinné pohody, jakých jistě nebylo ve 14. století na panovnickém dvoře mnoho. |
| Návrh č. 13 37. místo A. Lukáš Wagner Socha markraběte Jošta je konstruována z kovových plátů. Protikladné vertikální a horizontální řešení modelace figury jezdce a jeho koně pracuje s denním světlem a s rozdílností možných úhlů pohledu. Figura jezdce si svým horizontálním řešením řezání plátů zachovává svoji stabilitu a hmotnost z různých úhlů pohledu. Vertikální řešení řezání plátů konstrukce koně se stává při čelním pohledu téměř nehmotným. Boční pohled naopak pracuje s jasnou linií siluety. Dramatická pozice vzepjatého koně kontrastuje se vzpřímenou pozicí jezdce. Dynamiku i napětí výjevu podtrhuje pevně držený praporec, symbol sounáležitosti s národem. Předpokládaná výška sochy je šest metrů. |
| Návrh č. 14 3. místo Akademický sochař Michal Gabriel, Ing. arch. Oleg Haman, Ing. arch. Petr Sova Autor ve svém návrhu spojuje klasickou jezdeckou sochu odkazující k historické osobě moravského markraběte Jošta s aspekty současného výtvarného díla. Návrh sochy je postaven na spojení realistického tvaru středověkého jezdce a čárové struktury. Čáry na povrchu sochy zdůrazňují vertikálu, kterou autor spojuje s posloupným chápáním času. Časová osa je nejčastěji zobrazována právě na vertikále, například u rodokmenů. Vertikála je také spojena s dobou, ve které Jošt žil. Vertikální strukturou jezdec projíždí jako závěsem mlhy nebo deštěm času. |
| Návrh č. 15 41. místo Prof. Josef Kadlčík, akademický sochař, Roman Hvězda Jošt, markrabě moravský a král Svaté říše římské, je ztvárněn jezdeckým pomníkem jako vládce a ochránce moravského markrabství. Jezdec je oděn v dlouhý plášť a jeho statečnost je zdůrazněna pohybem a držením těla, mečem a královskou korunou. V pravé ruce třímá pergamen se znakem moravské orlice jako symbol svrchovanosti a suverenity Moravy. Kompozice podstavce je řešena kruhovým segmentem, s překladem nízkého soklu, který nese vlastní plastiku. Předpokládaný materiál jezdecké sochy je patinovaný bronz, podstavec je tvořen železobetonovou konstrukcí s žulovým obkladem. |
| Návrh č. 16 27. místo Ivo Koníček Historický význam markraběte Jošta se autor pokusil vyjádřit jezdeckou sochou v pevném a klidovém stavu. Jak jezdec, tak i jeho kůň jsou jedna bytost. Jezdec nepotřebuje k ovládání koně udidlo ani třmeny. Jošt je oděn do drátěné košile. Pod pravou paží nese šachovnici, protože nebyl velký válečník, nýbrž prozíravý hráč předvídající úmysl protivníka na několik tahů dopředu. Meč, o který se jezdec opírá, zůstává proto v klidu. Předpokládaná výška celé sochy včetně základové kubusu je osm metrů. Materiál použitý na jezdeckou sochu je bronz. |
| Návrh č. 17 22. místo Patrik Vlček Markrabě Jošt působí v autorově podání klidně, jemně a nenásilně. Oproti mnoha jiným jezdeckým sochám nemá postava zbraň, alespoň ne viditelnou. Možná je meč schovaný pod dlouhým pláštěm, možná jej jezdec nemá vůbec. To má odkazovat na moc myšlenek jako základní hybnou sílu kulturních dějin lidstva. V tom bychom měli spatřovat největší dávku odvahy, která má být touto jezdeckou sochou oslavována. Předpokládaný materiál je bronz nebo litina. |
| Návrh č. 18 2. místo Ing. arch. Štěpán Dokoupil, Mgr.A. Jiří Hlušička, Mgr.A. Petr Macek Autoři zvolili formu vítězného oblouku ze skla, v němž ukryta silueta jezdce na koni odkazující na historickou postavu Jošta Lucemburského. Kladou větší důraz na alegorii odvahy, která za příznivých okolností vede k vítězství, na upozornění, že je zde pochován významný panovník, než na pokus o historickou rekonstrukci. Proto vítězný oblouk. Do středu oblouku je umístěn vodní prvek, jenž vytváří vodní clonu. Touto clonou bude možno procházet, pokud člověk projeví odvahu. Na plochách před a za obloukem budou desky z černé žuly s plastickými znaky rodu Lucemburského a motivem moravské orlice. |
| Návrh č. 19 34. místo Akademický sochař Radim Hanke, Ing. arch. Ivan Bergmann Muž na koni vztyčený ve třmenech vypouští orlici. Statické pojetí koně shlížejícího klidně z výšky kontrastuje s obráceně orientovanou postavou jezdce v dynamickém vzepětí gesta dávajícího svobodu orlici. Výškou soklu a figury se sousoší dostává vizuálně do úrovně soch světců na průčelí kostela svatého Tomáše a doplňuje tak exteriérovou galerii plastik. Před sousoším je v dlažbě náměstí osazena šestice bronzových válců – sedaček – symbolizujících šest století od volby moravského markraběte Jošta Lucemburského římským králem. Předpokládaná výška sochy včetně soklu je šest a půl metru. |
| Návrh č. 20 39. místo Akademický sochař Václav Fidrich, Mgr. Šárka Fidrichová, Ing. arch. Jaroslav Skalický Jezdecká socha markraběte Jošta je pojata realisticky se zaměřením na rysy jeho osobnosti, mezi kterými jsou ctižádost a odvaha v podstatné míře zastoupena. Hrozen vína a hrad, o který se opírá noha koně, jsou použity jako symoboly Moravy. Dalším atributem heraldicky přímo zastupujícím Moravu je štít s reliéfně provedenou moravskou orlicí připevněný k sedlu koně. Z historického významu markraběte Jošta je zdůrazněna jeho role diplomata vyjádřená listinou v pravé ruce. Předpokládaná výška sochy i s podstavcem je sedm metrů. |
| Návrh č. 22 24. místo MgA. Jakub Grec, Ing. arch. Lucie Faturíková, Ing. Jaroslav Jašpar, Mgr. Ing. arch. Wieslav Kubica, Ing. arch. Miroslava Tůmová Návrh na Joštovu sochu vychází ze skutečnosti, že se jednalo o významnou osobnost spojenou s Brnem. Markrabě je symbolem vzdělaného státníka, což je znázorněno i formou sochy. V panelu jsou prostřednictvím různě velkých otvorů znázorněni jezdec a kůň. Perforace využívá denního světla ke svému prokreslení. Na panelu je umístěna klasicky pojatá realistická busta. Portrét volně zobrazuje typickou fyziognomii Lucemburků. Vnitřní umělé osvětlení a nasvícení rozehrává imaginární náladu založenou na kontrastu světla a tmy. Předpokládaná výška sochy je čtyři a půl metru. |
| Návrh č. 23 12. místo Ing. Jaromír Gargulák DEXON ART, s.r.o. Vážná, realisticky pojatá postava s výrazně prodlouženými údy představuje Jošta Lucemburského jako politika, vládce Moravy a římského krále. Nadsazené končetiny odkazují k Joštově na svou dobu neobvyklé tělesné výšce přesahující 180 cm. Atributem krále je koruna, Joštovy politické schopnosti jsou vyjádřeny diplomatickým svitkem v pravé ruce. Pergamen je symbolem krále vizionáře, který nad fyzické násilí staví diplomacii a snahu o řešení konfliktů smírčí cestou. Předpokládaná výška sochy včetně piedestalu je 11 metrů. |
| Nárh č. 24 31. místo Mgr. Martin Slovák, akademický sochař Kompozice sochy je tvořena vítězným obloukem sklenutým valenou klenbou a zakončeným bohatým profilem římsoví. Tyto tvarové vazby navazují na prostředí historického centra Brna s jeho skvosty klasického stavitelství a rovněž souvisejí s místem uložení ostatků markraběte Jošta v kostele svatého Tomáše. Dynamika zachyceného pohybu skoku koně s jezdcem – jakoby nesena na rozepjatých křídlech orlice – překlenuje prostor mezi sloupy a vytváří pomyslný most. Je to metaforické ztvárnění symbiózy osobnosti Jošta jako regionálního vládce a říšského politika. Použité materiály jsou kámen a bronz. |
| Návrh č. 25 26. místo MgA. Miroslava Špačková Jezdecká socha znázorňuje alegoricky boj o udělení titulu římského krále mezi Joštem Moravským a Zikmundem Lucemburským. Jako vítěz z něj vychází Jošt. Dynamické gesto naplocho drženého meče, jeho pokřik, odhozená helmice pro ozřejmění identity, pošlapaný Zikmundův štít, to vše ukazuje na jediného vítěze. Osmiboký profilovaný sokl skrývá symboliku křesťanství – číslo osm znamenalo vzkříšení, znovuzrození, poznání nového. Tak, jako Brno chce objevit Jošta pro současnost. Předpokládaná výška sochy se soklem je osm metrů, použitým materiálem je bronz. |
| Návrh č. 26 21. místo MgA. David Moješčík, MgA. Michal Šmeral Jezdecký pomník markraběte Jošta symbolizuje odvahu a zároveň dobu konce středověku. Postava stojí zpříma, téměř v pozici loutky či artisty před skokem. Jeho nedosednutí do sedla ironicky naráží na událost jmenování římským králem na sklonku jeho života. Kůň se vzpíná době i člověku, který by jej chtěl řídit a vést – stává se v tomto sousoší viditelným ztvárnění odvahy. Ústřední figurální motiv je umístěn na mohutném prstenu, symbolu snoubení a pevného spojení markraběte s Brnem. Předpokládaný materiál figurální části je patinovaný bronz a nerezová ocel, výška postavy Jošta je dva a půl metru. |
| Návrh č. 27 42. místo Mgr. Art. René Vlasák, Ing. arch. Marek Štěpán Podle autora není rozhodující , jestli Jošt jezdil na koni, nebo jestli se raději vozil v kočáře. Jezdecká socha totiž nevyjadřuje vztah dotyčné osoby ke koním, nýbrž zobrazení na koni je absolutní pocta zobrazenému člověku. A proč jezdec nese gotickou sošku? Jošt nese Jošta… Je to symbolika: Jošt byl zvolen římským králem, ale jaksi už vlastní korunovaci nestihl. Takže králem byl a nebyl . Nese tedy sám sebe na trůně s korunou, svoji vlastní ilustraci trůnícího krále Říše římské. Gotická figura je odkazem na Joštovu dobu i poklonou kultuře patnáctého století. |
| Návrh č. 28 20. místo Ars Fabrica, s.r.o., Mgr. akademický sochař Miroslav Pánek Jošt, vzepřený na koni ve třmenech, jakoby právě potažením za uzdu zastavil. Nese prapor, který obkružuje jezdce a volně přechází do znaku Moravy, moravské orlice větších rozměrů, která se ovíjí kolem podstavce. Toto ztvárnění by mělo srozumitelně naznačit, že jezdec je nositelem významného postavení v moravských dějinách. Část jezdce s koněm je provedena realisticky s mnoha detaily, v mírně živější modelaci, zatímco sokl a orlice jsou velmi čistých až minimalistických tvarů bez zbytečných tvarových či prostorových kreací. Kvádr podstavce má výšku pět metrů, celý objekt pak dosahuje výšky osmi metrů. |
| Návrh č. 29 43. místo Jitka Jurnečková Socha má vyvolávat pocit něčeho nenaplněného – Jošt byl zvolen římským králem, korunu však na hlavě nikdy nenosil. Odlehčený princip konstrukce proto navozuje touhu po naplnění, ostrý břit jednotlivých prvků pak rozhodnost, smělost a odvahu k dosažení nejvyšších cílů. Kůň s jezdcem jsou ze silných železných plátů upevněných na podstavci z přírodního kamene znázorňujícího skálu pod Špilberkem. V levé ruce drží Jošt štít, který představuje jeho zájmy vojenské spojené s rozšiřováním území. V pravé třímá zástavu symbolizující vítězný návrat s představou královské koruny na dosah. |
| Návrh č. 30 15. místo MgA. Radek Nivnický, MgA. Martin Skalický Hlavní důraz je kladen na muže, který se snaží jít za svým cílem ať je jeho cesta sebenáročnější či vede přímo k záhubě. Figura muže je vytvořena zjednodušeně a stylizovaně. Jeho nahota naznačuje, že člověk musí občas všechno odložit a vykřesat ze sebe to nejlepší, co v něm ještě zbylo. Nebezpečná stezka, po které kráčí člověk se svým koněm, je tak úzká, že neumožňuje cestu zpět. Rozdělení podstavce na dvě části dává jasně najevo hranice odvahy. Muž překonal propast a pokračuje dál, zatímco kůň váhá a odvahu ztrácí. Jediné pouto mezi těmito dvěma světy – tenká uzda, která spojuje muže s koněm – vytváří lehké napětí. |
| Návrh č. 31 10. místo MgA. Jan Cileček Tvar sochy vychází přímo z dobových znázornění jezdce ze čtrnáctého století, tedy rytíře na koni v plné zbroji. Socha tohoto druhu musí podle autora odrážet dobu, ve které vznikla, proto použil tuto industriální, minimalistickou formu. Zdůrazněné konstrukční prvky působí téměř jako ornament. Tato struktura je charakteristická například pro motory a evokuje pocit, že v sobě uzavírá velkou energii. Industriální forma působí podle autora možná poněkud chladně a neosobně, je však charakteristická nejen pro současnost, ale i pro dobu, v níž Jošt žil. Předpokládaná výška soklu je dva a půl metru, výška sochy je tři a půl metru. |
| Návrh č. 32 32. místo MgA. Michal Trpák, Ing. arch. Petr Tuček Odvahu vnímá autor jako pohyb, rychlost a jasné směřování za vytčeným cílem bez ohledu na případná nebezpečí. Proto je socha protažena a pokryta „aerody-namickými linkami.” Moravský markrabě Jošt byl velmi schopným a obratným politikem, který ctižádostivě toužil po větší moci i majetku. Jeho činy i tvář jsou však již z dnešního pohledu zastřeny určitým závojem tajemství, přesné kontury tohoto panovníka rozostřil čas. Proto je figura „rozmazána” v čase i rychlosti, s jasným gestem natažené ruky třímající meč, který je zde jako symbol odvahy i ctižádostivosti vydat se do dalších bitev na poli válečném či politickém. |
| Návrh č. 34 14. místo MgA. Lenka Stašková, MgA. Markéta Melkusová, Ing. arch. Patrik Stašek Moravský markrabě Jošt, synovec císaře Karla IV., představoval svým vzděláním, rozhledem i obratnými vojenskými a diplomatickými činy muže nadcházející renesance. Antický ideál krásy ducha i těla a otevřenosti světu nalezl právě v Joštově osobě své ztělesnění. Proto je jeho socha postmoderní parafrází antického Apollónova torza na válečném renesančním koni. Právě antika vždycky dávala svým bohům lidský rozměr. Konceptuální využití sochařského reprodukčního kříže na zádech jezdce zároveň naplňuje duchovní symboliku Joštovy doby, začátku 15. století. |
| Návrh č. 35 23. místo MgA. Petr Holub, Karel Holub Vzpřímený posez velmože zachyceného ve chvíli příjezdu do městské brány, triumfujícího před davy, s nezaměnitelnými atributy – s kopím, mečem a královskou korunou. Symbol odvahy je vyjádřen energickým pevným a přímým pohledem Jošta k horizontu a zároveň je umocněn pokornou dynamikou nakročeného postoje koně ve slavnostním kroku se skloněnou hlavou. Alegorie je znázorněna přepisem klasické proporční formy jezdecké sochy do transparentní novodobé kovové plastiky tvořené jemnou nerezovou síťovinou v obloucích siločar z nerezových konstrukčních pásků spojovaných středověkou technologií přeplátováním spojů. |
| Návrh č. 36 33. místo MgA. Josef Faltus Jedná se o symbolický portrét moravského markraběte Jošta Lucemburského, který navazuje na středověkou tradici jezdeckých soch panovníků. Jošt je zde vyobrazen v bitevním zbroji na vzpínajícím se koni se štítem a s levou rukou na jilci meče. Na štítě a kropíři (pokrývce koně, která může nést výzdobu) je heraldicky vyobrazen Joštův původ, dosažené hodnosti a jeho državy. Na čtvrceném štítě v Joštově ruce jsou v prvním a čtvrtém poli znaky Lucemburska, ve druhém a třetím poli je braniborská orlice. Na kropíři koně jsou dvě moravské orlice a dva znaky Svaté říše římské, jejímž králem se měl Jošt stát. |
| Návrh č. 38 13. místo MgA. Jakub Vlček Umístěním jezdce s koněm do kruhové kompozice se autor snaží obohatit tradiční motiv jezdecké sochy o nový rozměr – je jím narativní prvek skrze který spatřujeme Jošta a současně dobu středověku, ve kterém žil. Markrabě Jošt je zobrazen jako středověký rytíř v turnajové zbroji. Turnajová klání bývala ve středověku pokládána za vrcholný projev statečnosti a odvahy. Postava rytíře je umístěna do negativní mapy Svaté říše římské v době Joštova zvolení králem v roce 1410. Tvar disku rovněž poukazuje na středověkou představu světa jako kruhové placky. Celá kompozice je uzavřena v tomto disku jako dynamickém symbolu odvahy jdoucí pevně vřed za svým cílem. |
| Návrh č. 39 4. místo MgA. Ondřej Císler Jezdecká socha moravského markraběte Jošta Lucemburského pro Moravské náměstí v Brně je v autorově pojetí nejen alegorií odvahy, jak vyžadovaly soutěžní podmínky, nýbrž i oslavou přímosti v jednání, rytířství a monumentalizací ideálu. Letící jezdec v nadživotní velikosti potvrzuje a zdůrazňuje krásu velkolepé plochy Moravského náměstí. Bronz litý na ztracený vosk podtrhuje nadčasovost řešení. Celá kompozice je pojednána bez soklu, kůň běží přímo po zemi, je možné pod ním procházet. |
| Návrh č. 40 29. místo MgA. Jiří Marek Objekt jezdecké sochy, alegorie odvahy, je vystavěn na kompozici jezdce a koně tvořících jeden útvar. Celistvost kompozice je podepřena oblastmi v nichž plasticita přechází až do reliéfu. Postoj koně je pevný, vyjadřující odvahu. S tím se slučuje i skutečnost, že Jošt nezemřel v boji ani na jeho následky – kůň je tedy v ikonografickém zobrazení na všech čtyřech nohou. Socha nese několik atributů charakterizujících Jošta: zlaté panovnické jablko v pravé ruce, štít s erbem na levém boku, typická pokrývka hlavy, špičatá obuv. Jezdecká socha je umístěna na zvýrazněném kamenném piedestalu, tak, aby byla vyčleněna z dlažby a zároveň zůstala v kontaktu s divákem. |
| Návrh č. 41 1. místo Doc. akademický sochař Marius Kotrba Jezdecká socha evokující podobu středověku znázorňuje jezdce, který drží v pravé ruce prapor s orlicí, znakem Lucemburků. Jezdcův pohled směřuje do ulice vedoucí na náměstí Svobody, pohled koně míří do ulice Joštovy. Oválný podstavec je téměř uprostřed proťat obdélníkovým řezem. V zářezu ve výšce očí je umístěn reliéf z bronzu zobrazující Joštovu korunovaci. Schody symbolizují dlouhou cestu ke královskému trůnu záhy přeťatou Joštovou smrtí. Socha bude odlita z bronzu, uvnitř zpevněna nerezovou ocelovou výztuží. Předpokládaná výška díla je 6,5 metru. |
| Návrh č. 42 25. místo Akademický sochař Jevgenij Kulikov, Ing. arch. Otto Schneider Záměrem monumentální kompozice je triumf vojevůdce zdravícího své bojovníky na bojišti ve chvíli vítězství. Autor sochy zachytil okamžik Joštovy slávy na bitevním poli posetém zbraněmi, zástavami a odhozenou zbrojí. Spojení vertikálních a diagonálních os zdůrazňuje Joštovu odvahu, hrdinství, nezkrotnou energii a statečnost. Základním materiálem pro sochu markraběte Jošta je bronz v antické patině, jako doplňkový materiál pro nejnižší úroveň soklu je zvolena šedá žula totožná s dlažbou náměstí. |
| Návrh č. 43 28. místo Akademický sochař Petr Novák, Ing. arch. Radim Bárta Jošt na vzepjatém koni ve vidlicovém sedu s taseným mečem je představen jako neohrožený vyzyvatel. Zároveň tímto vzepjetím symbolizuje dosažení nejvyšší mety – titulu krále Svaté říše římské. Vzepjetí koně není žádnou klasickou jezdeckou figurou nýbrž přirozeným výrazem bojeschopnosti a vitality, jak jej používali středověcí válečníci před střetem v turnaji. Vertikální kompozice díla dobře odpovídá vztahům architektonických a sochařských prvků okolní zástavby a je protikladem jinak horizontálně pojatému parteru Moravského náměstí. |
| Návrh č. 44 16. místo Doc. akademický sochař Jiří Sobotka Markrabě Jošt byl odvážný diplomat dobře ovládající technologii moci. Z tohoto faktu vychází i ideový záměr díla – jezdec kurážně balancující na vysokých pylonech. V groteskně prodloužené ruce drží symbol moci. Gotizující forma s hravou proporční nadsázkou je posunuta k hladké lapidární formě. Socha v mírně nadživotní velikosti je umístěna na třech sloupech; nakročená noha koně míří na čtvrtý sloup. Jemně je tím vyjádřena skutečnost, že nejvyšší mety své kariéry, titulu římského krále, si Jošt Lucemburský nestačil užít. Snahou bylo také nezatížit prostor náměstí mohutným tradičním soklem. Sloupy proto vyrůstají přímo z dlažby, divák jimi může volně procházet. |
| Návrh č. 45 9. místo Vladimír Matoušek Nejdůležitějším atributem moravského markraběte Jošta je jeho důstojnost reprezentovaná titulem krále Svaté říše římské. Tuto důstojnost podtrhoval krásný kůň, stejně jako dnes nablýskaná limuzína současného politika. Současný svět prostupují sítě virtuální reality. S jejich pomocí a skrze ně ožívá mnoho postav z historie. Současná jezdecká socha špičkového politika by v sobě měla nést znamení této virtuálnosti i znamení důstojnosti osoby, které je připisována, totiž znamení královské koruny. Tyto momenty by mohlo připomínat kamenné síťování, kterým je stylizována socha markraběte Jošta, a zlato na horním kraji plastiky. Předpokládaná výška sochy i s podstavcem je pět a půl metru. |
| Návrh č. 46 11. místo Ing. arch. Radim Horák Autorovou snahou bylo uchopení tématu jezdecké sochy nějakým novým a méně tradičním způsobem, avšak při zachování klasického uspořádání s jasnou kompozicí. Výsledkem je stylizovaný kůň s jezdcem stojící přímo v prostoru Moravského náměstí. Nepovyšuje se nad okolí podstavcem, je součástí města, tak jako byl jeho součástí markrabě Jošt. Je v přímé konfrontaci s lidmi, je jedním z nich. Sleduje, jak se jeho město za šest set let změnilo. Kůň je tvořen bronzovými hranoly 0,5×0,5 metru, Jošt pak 0,5×0,6 metru. Hlavy jezdce i koně tvoří svítící lampy. |
| Návrh č. 47 18. místo MgA. Jan Šebánek, Ing. arch. Jan Kratochvíl Formální ztvárnění sochy ovlivnila barokní podoba Moravského náměstí. Proto je dílo pojednáno klasicky namísto moderního abstraktního směřování. Ideové ztvárnění vychází z povahy markraběte: Jošt byl velmi ambiciózním, cílevědomým a dravým politikem. Všechny tyto rysy jsou zobrazeny v podobě dravce, kterého panovník drží v ruce. Postoj koně je klidový, zatímco jezdec i dravec jsou v napětí. Jejich zraky obrazně směřují přes ústí ulice Solniční k dominantě Špilberku, významnému místu Joštova života. |
| Návrh č. 49 8. místo Aleš Navrátil Charakter navrhované jezdecké sochy se snaží vyjít vstříc architektonickému charakteru Moravského náměstí s těžištěm v architektuře pozdního baroka. Jezdec je zobrazen ve volném pohybu s prostým ale sebevědomým gestem pravé ruky. Velikost sochy je mírně nadživotní – výška 340 cm, délka 330 cm. Jako materiál je volen sochařský bronz s ocelovou vnitřní konstrukcí. Autor navrhuje vyzvednout sochu do výše 3,2 metru, ve které bude nesena ocelovým sloupem o průměru asi dvacet centimetrů. Takové řešení podstavce nezatěžuje náměstí dodatečnou výraznou hmotou a nebrání pohledům do náměstí. |
| Návrh č. 50 35. místo MgA. Emil Adamec Základní idea návrhu ztvárňuje modelovanou plastiku koně v poklusu s jezdcem – panovníkem Joštem Lucemburským. Kompozice jezdecké sochy zachycuje moment, kdy kůň překračuje řeku Moravu a jezdec slavnostně třímá kopí s praporem moravského markrabství. Plastika koně s jezdcem je pojata realisticky. Kůň je modelován způsobem, který se snaží zachytit jeho sílu a odvahu. Jezdec sedí pevně v sedle, je oblečen do dobového oděvu a vybaven kovovým brněním. Má vzpřímenou hlavu a tvář s odvážným výrazem je otočena vpřed. Celková výška díla včetně podstavce je 12 metrů. |
Jednotlivé panely výstavy si můžete prohlédnout zde: