Koncem ledna 2008 byla v Urban centru zahájena nová výstava Sejdeme se pod hodinami, která nabídla návštěvníkům osmnáct návrhů nových hodin pro náměstí Svobody. Většinou se jednalo o multifunkční hodinové stroje, které mají ukazovat nejen čas, ale i meteorologické údaje a další důležité veličiny. Vítězný návrh autorů Oldřicha Rujbra a Petra Kameníka slibuje navíc ještě jedno zajímavé překvapení. Po několika letech se tak na největší brněnské náměstí znovu vrátí hodiny, které tam většině lidí od poslední rekonstrukce v roce 2006 chybějí. Před nákupním centrem Omega vznikne nový orientační bod a brzy jistě i vyhledávané místo schůzek. Výstava trvala do konce března 2008.  

Hodinové kuličky oživí náměstí

Nebudou tikat, ale mají vyprávět. Nové hodiny na hlavním brněnském náměstí Svobody, které by měly vyrůst zřejmě ještě v letošním roce, mají totiž především oživit příběh o hrdinství Brňanů, kteří za třicetileté války ubránili svoje město před Švédy. Právě tím se inspirovali autoři výtvarného návrhu. S trochou nadsázky to budou hodiny na posílení občanské hrdosti, říká jeden ze dvou jejich autorů, sochař Oldřich Rujbr (na snímku vlevo se spoluautorem Petrem Kameníkem).

Z hodin z černé švédské žuly každý den v jedenáct hodin vypadne červenobílá skleněná kulička. Proč právě toto?

V zadání soutěže bylo, aby hodiny odbíjely takzvané brněnské poledne v jedenáct hodin. Zvonění v jedenáct však patří katedrále na Petrově, odkazuje spíš na roli církve v době obléhání. Pro město, které je investorem, jsme hledali něco civilnějšího. Při procházení nejrůznějších pověstí spjatých s Brnem jsme narazili i na tu, podle níž byl švédský generál Torstenson nezranitelný a zabít ho mohla jen skleněná kulka odlitá o půlnoci.

Kde je občanská hrdost?

Pověst je jedna věc, historické souvislosti druhá. Když tehdy Švédové táhli českými zeměmi, tak jim zpravidla konšelé otevřeli brány a vzdali se. V Brně konečně narazili. On si totiž skoro nikdo neuvědomuje, že to byli občané brněnští, kteří dokonale využili tu historickou příležitost. Jistě, pod vedením osobností. Posádku ale tvořilo pár stovek vojáků, ostatní byli civilisté. Co je Brno v současnosti, to se nastartovalo tehdy. Svá privilegia získalo za to, že jeho obyvatelé město ubránili, že nedali ruce vzhůru a Švédům neuvařili jako třeba v Olomouci. Hrdinství svých občanů vděčí Brno za to, že je hlavním městem Moravy.

Brněnské poledne jste nakonec dodrželi? Nebo bude kulička vypadávat i o půlnoci?

Původně jsme prosazovali půlnoc, aby se to výrazně odlišilo, vedení města preferovalo jedenáctou. Nechceme však půlnoční čas vzdávat definitivně, spíš hledáme nějaký scénář, aby se tak dělo třeba jen v den, kdy Torstensonova armáda odtáhla, při nějakém jubileu nebo i nahodile. V jedenáct bude u hodin určitě více lidí, ale o půlnoci to bude víc legrace.

Nepřebijí zvony z Petrova odbíjení vašich hodin?

Zvuk našich hodin bude úplně jiný, definitivní podobu teprve dostane. Ale bude se odvíjet od cesty kuličky v hodinách. Ta bude padat a potom se odrážet od kovových ploch, podobně funguje xylofon, a pak bude rotovat po obvodu kamenného pláště. Při zkouškách nás překvapilo, jaký je to rachot. Zkoušeli jsme to i digitálně, naším hlavním tvůrčím úkolem je doladit to. Nesmí to být moc dlouhé, musí to gradovat… Uvidíme.

V zadání byla i meteorologická stanice a další věci. To na hodinách bude?

Dominanci těch informačních údajů jsme vědomě opustili. To má skoro každý v mobilu, notebooku a navíc média, která to zprostředkovávají, zastarávají každý měsíc. Takže když použijeme ta soudobá, za padesát let budou hodiny zcela trapné a zajímavé to možná bude za dalších tři sta let jako kuriozita. Eliminovali jsme to, i když jsme riskovali. Ale řekli jsme si, že budeme za hrdiny a uděláme to tak, jak si myslíme, že to bude nejlepší. A našli jsme pochopení. Takže jedno mezikruží se bude posouvat po čtvrt hodinách, druhé ukáže celou hodinu. Hlavní zvukový doprovod bude v jedenáct, ale nějaký zvuk doprovodí i ostatní celé hodiny.

Nemáte strach, že o kuličky se strhne rvačka?

Kulička bude padat uvnitř hodin, lidé ji jen několikrát krátce zahlédnou, než dole vypadne. Což je vyřešeno na principu rulety, nikdo nebude vědět, ze které strany se tak stane. Když okolo bude stát spousta lidí, jeden bude mít štěstí. Vybere ho náhoda.

Podle vás mají hodiny vysoké přes pět metrů tvar protáhlého vajíčka. Některým však spíš připomínají bombu a mluví se i o falickém symbolu, zvlášť v souvislosti s tím, že vedle stojí kruhová nádrž kašny jako ženský protipól. Nevadí vám to?

V kontextu celého náměstí jsme se nechtěli přizpůsobovat kašnám, spíš jsme pracovali v kontextu s morovým sloupem, ale ne že bychom mu chtěli konkurovat. Ty reakce mi vůbec nevadí. Bomba je v pohodě a přírodní národy bývají ve své ikonografii na falické symboly hrdé. Možná v tom lze tady hledat symboliku frajerství našich předků. Důležité je, aby k hodinám měli lidé nějaký vztah. Socha, objekt bez příběhu by byla na nic.

Jak často se kuličky budou doplňovat?

Každá kulička má průměr šest centimetrů, od toho se bude odvíjet velikost zásobníku. Optimální by bylo doplňování jednou za rok. Měl by to být rituál. Jako ideální bych viděl, kdyby do Brna gripenem přiletěli švédští vojáci s pytlem kuliček.

Bude z podoby hodin příběh o hrdinných občanech čitelný?

Doufám, že ano. A taky se díky hodinám dostane do bedekrů a každý průvodce bude muset své skupině turistů vyprávět o tom, jací ti Brňáci byli kabrňáci.

Jiřina Veselá, Lidové noviny 26. ledna 2008

Na náměstí Svobody přistane příští rok raketa až z Itálie

Blíží se půlnoc a z monumentu na náměstí Svobody se začínají ozývat strašidelné zvuky. Skleněnou rourou putuje černá kulička, která na konci najde nového majitele. Tak bude vypadat šestimetrový orloj autorů Oldřicha Rujbra a Petra Kameníka. “Hodiny ve tvaru rakety by mohly stát před domem U Čtyř mamlasů už v roce 2009. Město za dílo zaplatí mezi osmi a devíti miliony,” uvedl náměstek brněnského primátora Daniel Rychnovský. Zhmotnit nápad, inspirovaný brněnskou historií, přitom není tak lehké, jak si autoři původně mysleli. “Největší problém bylo vytvarovat kámen tak, jak potřebujeme. U nás to nebyl nikdo schopen udělat, a tak kámen přivezeme až z Itálie. Kuličky se budou vyrábět v Karlově na Žďársku,” popsal Rujbr. Motiv orloje vychází z historických bitev Brňanů se Švédy. Z kamenné rakety bude o půlnoci vypadávat černá kulička, která odkazuje na příběh o skleněné kulce odlité o půlnoci za přísného rituálu. Jedině ta prý mohla zabít švédského generála Torstensona. V jedenáct dopoledne zase ze stroje vypadne červenobílá kulička, která připomene vítězství Brna nad Švédy v sedmnáctém století díky léčce, jejímž základem bylo, že na Petrově odbilo poledne už o hodinu dříve.

Brněnský deník 4. listopadu 2008

Brno chystá “falické” hodiny na náměstí

Několikametrové hodiny, které se stanou dominantou náměstí Svobody v Brně, mají definitivně schválený tvar. A už nyní prosakují z radnice obavy, že lidé označí novou ozdobu středu moravské metropole za obří falus. A zkritizují za to politiky.

V internetových diskusích jsou lidé přísní. “Máme svůj vlastní brněnský moravský vibrátor. A Pražandám ho nepůjčíme,” zaznělo v jedné. V další tvrdí, že vytvoří protiklad “díry”, tedy kašny na druhé straně náměstí. “Zaslechl jsem, že se tvar hodin proti původnímu plánu ještě trochu změnil. Neviděl jsem to, ale nevím, jestli to celé věci prospěje,” naznačil náměstek primátora Daniel Rychnovský.

Na náměstí by radní chtěli hodiny instalovat příští rok v létě. Objeví se tam tak čtyři roky po ukončení oprav náměstí, opět před komunálními volbami. “V tuto chvíli máme schválený tvar modelu 1:6. Konečnou podobu dostává i hodinový stroj, na jehož konstrukci se podíleli i odborníci z VUT v Brně,” popsal jeden z autorů podoby hodin Oldřich Rujbr.

Hodiny každý den v 11 hodin “vypustí” skleněnou kuličku. Má připomínat neúspěšné obléhání Brna v roce 1645, kdy podle pověsti mohla velitele švédských vojsk Lennarta Torstensona zranit jen skleněná kulka. Hodina před polednem zase připomíná pověst, podle níž Brňané oklamali předčasným odbitím hodin Švédy a jejich vojska odtáhla.

Lidové noviny 29. října 2009

Návrh č. 1    PRVNÍ MÍSTO
Oldřich Rujbr, Petr Kameník


Návrh hodin pro náměstí Svobody je oslavou obránců města při švédském obléhání v roce 1645. Žulový sloup vysoký 5,5 metru je sestaven z devíti dílů. Sedmý a osmý díl jsou otáčivé, po obvodu mají čísla značící hodiny a minuty. V otvorech pláště sloupu jsou vidět skleněné kuličky, které se vždy v 11 hodin dopoledne a v noci pouštějí na svou trasu. Kuličky padající po spirálové dráze rozezvučí kovové pláty (xylofony). Ve spodním dílu sloupu je řada otvorů, ze kterých kulička vypadne na dlažbu náměstí. 
Návrh č. 2       DRUHÉ MÍSTO
Michal Gabriel


Multifunkční hodinový stroj spojuje tvarový archetyp s moderní technologií. Objekt je pojímán jako sloup s kruhovou hlavicí. Jeho plášť tvoří informační displej. Z výtvarného hlediska by byl sloup složený z bronzového soklu, hlavice a tmavé strukturované plochy displeje. Displej umožňuje využít sloupu k předávání jakékoliv vizuální informace.
Návrh č. 3     DRUHÉ MÍSTO
Stefan Milkov


Objekt hodin tvoří dva zkřížené rámy z dutých profilů stojící na kruhové základně. V průsečíku rámů je zavěšeno kyvadlo, tenká tyč s vřetenovitým srdcem. Na vnitřních plochách stojen jsou umístěny displeje s údaji o čase, teplotě vzduchu a dalších veličinách. Toto umístění umožňuje lidem na náměstí sledovat displeje ze všech stran. Objekt z oceli, případně z patinovaného bronzu, je doplněn bronzovým zvonem. Navrhovaná výška je 4,5 metru.
Návrh č. 4       TŘETÍ MÍSTO
Pavel Filgas


Koncept hodin je založen na kombinaci minimalistických prvků s jasnou proporcí. Objekt je tvořen subtilním kvádrem, který má výrazně vertikální charakter. Při vytváření základního tvaru byl brán zřetel na harmonizaci s objektem obchodního domu Omega. Hlavním materiálem je kámen. Ve výši očí jsou umístěny displeje s digitálním ukazatelem času. Vyzvánění obstará podélná kovová tuba umístěná v dutině objektu.
Návrh č. 5
Pavel Matoušek, Vladimír Tesárek, Jaroslav Baron


Multifunkční zařízení sestává z vlastního pylonu nesoucího hodiny s proměnným ciferníkem a píšťaly zvukové signalizace. Pylon je tvořen nerezovými žebry do nichž je vlepen skleněný plášť. Sklo je opatřeno opálovou vrstvou na níž projektor z vnitřní strany pylonu vytváří barevné efekty. K pylonu přiléhá soustava sedacích odpočinkových patníků z lepeného skla díky nimž se stává okolí hodin vhodným místem odpočinku a schůzek.
Návrh č. 6
Lukáš Chlíbek


Sloup je tvořen kostrou z tvrzeného tmavě zabarveného skla a obalovou plochou z ohýbaného aluminiového či ocelového plechu. Plocha je před ohýbáním nařezána tak, aby po ohnutí na skeleton vytvořila zajímavou tvarovou koncepci s řadou lomených linií. Elipsový digitální displej ve výřezu v horní části sloupu zobrazuje informace o čase, datu, teplotě vzduch a dalších veličinách. Monument má výšku dva a půl metru a rozšiřuje se směrem nahoru v elipsovitém průřezu.
Návrh č. 7
Jiří Plieštik


Objekt multifunkčního hodinového stroje sestává ze tří hlavních prvků – spodního oválného tělesa, svislého sloupu (vřetene)  a světelných bodů. Tyto světelné zdroje nahrazují klasické ciferníky a zároveň plní funkci tvaroslovnou. Čas ukazují číselné displeje v horní části sloupu, ukazatele v dolní části pak informují o teplotě, tlaku, vlhkosti vzduchu apod. Plášť sochy je odlit z bronzu, předpokládaná výška objektu je 5,2 metru. Objekt evokuje prolínání různých časoprostorů – sloup v sobě nese pohyb dolů skrze oválné těleso.
Návrh č. 8
Jiří Vojtěšek

Na vrcholu objektu multifunkčního hodinového stroje je  ukazatel času – otočný válec s číslicemi uvádějícími hodiny a minuty. Svým otáčením a vystavováním jednotlivých čísel štěrbinou v plášti objektu definuje přesný čas. V bronzovém tubusu pět metrů vysokého sloupu jsou ukryta také čidla meteorologické stanice, které je možné vidět průzorem v plášti. Odbíjení času je zajištěno deskou ze zvonoviny s úderníkem.
Návrh č. 9
Otmar Oliva


Multifunkční hodinový stroj tvoří trojboký jehlan z modré leštěné žuly v kombinaci s nerez ocelí a tmavě patinovaným zlaceným bronzem. Uprostřed jehlanu je zavěšen zvon, nahoře ve zlaté kouli jsou zvolna se otáčející hodiny s třemi ciferníky. Ve spodní žulové části jsou zapuštěny na všech třech stranách různé měřicí přístroje a ukazatele. V horní části objektu jsou tři věžičky s postavami patronů města, nad hodinami se klene subtilní baldachýn s motivem Ducha svatého. Filigránsky pojednaný objekt tvoří protějšek robustní kašně a mariánskému sloupu.
Návrh č. 10
Petr Kubík


Návrh multifunkčního hodinového stroje v sobě spojuje myšlenku tradičních hodin s vizuální informační plochou tvořenou LCD panely. Na panelech mohou být uveřejňovány aktuální informace. Součástí zařízení by byl i doprovodný akustický projev – odbíjení poledne. Objekt ve tvaru trojbokého hranolu je vysoký 3,5 metru, šířka každé ze stran je 70 centimetrů. Ciferníky točných trojbokých hodin mají rozměry 70 x 70 centimetrů. Použitým materiálem je nerezový plech a tvrzené sklo. 
Návrh č. 11
Alexandr Pečev


Autor vychází z myšlenky, že v minulosti bývaly hodiny vždy součástí významných budov. Jelikož na náměstí Svobody žádná vhodná stavba není, je možné ji k tomuto účelu vytvořit. Návrh multifunkčního hodinového stroje využívá z dětství známých geometrických tvarů stavebnice, jejichž vzájemná kombinace může mít mnoho podob. Jednotlivé vzájemně propojené části by byly odlity do bronzu a poté kolorovány. Předpokládaná výška objektu je tři metry.
Návrh č. 12
David Schaumann


Hodiny barevně a tvarově navazují na stávající vybavení náměstí, tj. kašnu, osvětlení, obchodní dům Omega… Jako odkaz připomínající obranu města obléhaného švédskými vojsky v roce 1645 se hodiny každý den v 11:00 otevřou do tří stran a rozezní se zvonění. Předpokládaná výška objektu je 3,2 metru.
Návrh č. 13
Tomáš Pavlovský, Tomáš Růžička, Milan Šuška


Návrh hodin a meteorologické stanice před obchodním domem Omega má podobu dvou velkých lízátek. Pod nimi je lavička ve tvaru bonbónu. Mělo by to být oblíbené místo schůzek: „Sejdeme se u lízátek”. Prostor kolem hodin má působit hravým a barevným dojmem. Tělo hodin je tvořeno dvěma kruhovými LCD displeji , které jsou umístěny na ocelový sloup ve výšce 3,7 metru nad zemí. Hodiny se otáčejí kolem své osy v hodinovém intervalu. Do tělesa hodin je umístěna kukačka, která každou hodinu zakuká.
Návrh č. 14
Jan Sečka


Podstatou tohoto multifunkčního hodinového stroje je použití 360stupňové zobrazující jednotky – displeje, který dovoluje pozorování předávaného obrazu po celém obvodu. Při obcházení displeje má pozorovatel dojem jako by se obraz otáčel za ním. Časové údaje jsou zobrazovány digitálně, při akustickém oznamování času se na displeji střídavě objevuje symbol zvonu. Údaje jsou viditelné v průhledném krytu válcového tvaru na vrcholu sloupu.
Návrh č. 15
Jiří Jahelka


Nerezová plastika multifunkčního hodinového stroje ve tvaru kruhu je nesena na dvou vzepjatých pilotech. Evokuje sluneční kotouč a kruh času. Ve středu kruhu je umístěn multifunkční digitální displej. Veškeré technologické prvky hodinového stroje jsou ukryty v dutém nerezovém skeletu orloje. Za orlojem v úchytné části plastiky je zabudován reproduktor pro odbíjení poledne o 11. hodině jako připomínka obléhání Brna v roce 1645. Předpokládaná výška objektu je čtyři metry.
Návrh č. 16
Dalibor Res


Řešený objekt multifunkčního hodinového stroje reaguje na půdorysný tvar a diagonalitu náměstí a na vertikalitu morového sloupu. Vnější slupku objektu tvoří strukturovaný nerezový  svařovaný profil, vnitřní část je z transparentního bezpečnostního skla. Pod průhledným sklem budou umístěny ukazatele času, tlaku, teploty apod. Předpokládaná výška sloupu je 3,5 metru.
Návrh č. 17
Dalibor Vobořil, Petr Květoň, Martin Jelínek


Multifunkční sloup o průměru 0,6 metru a výšce 3,25 metru by měl mít povrch z broušeného nerezu. V jeho horní části je vsazena čtveřice analogových hodinových ciferníků orientovaných do čtyř světových stran. V polovině výšky sloupu jsou otočné prstence s ukazateli teploty vzduchu a aktuálního času v různých časových pásmech. Hlavní myšlenkou návrhu je propojení Brna se světem. Proto je centrálním prvkem objektu zařízení k odečítání času na kterémkoli místě světa.
Návrh č. 18
Pavel Trčala


Návrh upomíná na polohu Brna mezi čtyřmi moři i na příznivé podmínky pro vodní sporty všeho druhu na jižní Moravě (Brněnská přehrada, Nové Mlýny). Symbolicky spojuje největší moravské vodní plochy nejvyšší moravskou horou   Pradědem. Objekt ve tvaru plachty by měl být opatřen displejem s meteorologickými informacemi z jihomoravských vodních ploch i z Pradědu. Předpokládaná výška objektu je pět metrů, navrhovaný materiál je nerezová ocel, hliník a sklo.

Jednotlivé panely výstavy si můžete prohlédnout zde (ke stažení, formát .pdf, 1 MB)