Studie

ODBORNÁ ANALÝZA VÝVOJE POČTU OSOB  OFICIÁLNĚ NEREGISTROVANÝCH VE MĚSTĚ BRNĚ, 2013 / stáhnout
(Kvalifikovaný odhad vývoje celkového počtu obyvatel Brna do roku 2025) 

Lidé přihlášení v průběžných evidencích obyvatelstva sice tvoří podstatnou část obyvatel konkrétní lokality, ale zvláště ve větších městech se vedle nich vyskytují i další skupiny obyvatel. Ty jsou tvořeny jednak lidmi v místě fakticky žijícími, tzn. obyvateli, kteří v daném místě zakládají domácnosti a obvykle zde tráví období svého každodenního odpočinku, a jednak lidmi, kteří se v dané lokalitě vyskytují pouze přes určitou část dne, typicky z nějakého poměrně často se opakujícího důvodu (jedná se o tzv. přítomné obyvatelstvo, k důvodům jeho výskytu patří především různé druhy dojížďky).

Uvedená informace plně platí i pro město velikostního a sídelního významu Brna a z toho důvodu je náplní této studie právě odhad celkového počtu obyvatel tohoto města, a to jak v současnosti, tak i ve výhledu do roků 2020 a 2025.

PROGNÓZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE OBYVATELSTVA  MĚSTA BRNA A JEHO OKOLÍ / stáhnout

Předložená studie obsahuje prognózu populačního vývoje města Brna do roku 2056 i odhad populačního vývoje zázemí Brna do roku 2056. Jsou vytvořeny prostřednictvím tzv. kohortně komponentní metodou. Prognóza i odhad jsou zpracovány ve třech variantách (ve variantě nízké, střední a vysoké), které se od sebe vzájemně odlišují v předpokládaném budoucím vývoji základních demografických procesů (tj. plodnosti, úmrtnosti a migrací).

Představa o budoucím populačním vývoji je nesmírně důležitá pro činnost řady aktérů, ať už pocházejí ze soukromé anebo veřejné sféry. Tyto prognózy mohou sloužit jako nástroj k bližšímu pochopení možných důsledků stávajícího demografického vývoje a umožňují tak jednotlivým aktérům se na tyto důsledky připravit.

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA  ÚZEMNÍCH ČÁSTÍ MĚSTA  BRNA (Analýza dat SLDB 2011) / stáhnout

Cílem předkládané studie je analýza socioprostorové struktury Brna. Jedná se o výchozí analytický podklad pro oborové a územní koncepce a generely. Cílem práce bylo analyzovat do hloubky dostupná statistická data ze Sčítání lidů, domů a bytů realizovaného v roce 2011, a to v kontextu menších územních celků.
Studie umožňuje příslušným úřadům (např. MMB, ÚMČ, příspěvkové organizace města) lépe reagovat na měnící se potřeby různých věkových či jinak definovaných skupin obyvatelstva na lokální úrovni.

Obsahem práce je zejména: podrobný popis a grafické znázornění sociálně-demografických charakteristik brněnského obyvatelstva v územním členění; typologie residenčních čtvrtí Brna, identifikovaná na základě pokročilejších statistik, dále stručná analýza trendů zpracovaná na základě dat z předchozích cenzů (1991, 2001) a konečně také předpoklady možného vývoje města, respektive jeho socioprostorové struktury. 

CHARAKTER MĚSTA BRNA V POSTOJÍCH JEHO OBYVATEL – rok 2013 / stáhnout

V roce 2013 město Brno připravilo druhou vlnu sociologického šetření s názvem Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel (první vlna výzkumu byla provedena v roce 2009). Cílem bylo podat celistvý obraz názorů obyvatel na město Brno a porovnat názory obyvatel města v čase. Pro sběr dat bylo využito standardizovaného dotazníku, ve vzorku 1012 respondentů byli zastoupeni lidé podle věkových kategorií, pohlaví a městských částí stejně, jako jsou zastoupeni v populaci Brna (nad 18 let věku). Byly dotazovány osoby, které jsou ve městě přihlášeny k trvalému pobytu, ale také ti, kteří mají trvalý pobyt jinde, ale v jihomoravské metropoli žijí.

Výzkum se zaměřil na otázky vnímání Brna, obecnou míru spokojenosti, spokojenosti s jednotlivými složkami života v Brně (oblast bydlení, pracovních příležitostí, vzdělávání, bezpečnosti, zdravotní a sociální péče, volného času, čistoty města apod.), využívání městského centra atd.

Z výsledků obou vln výzkumu vyplývá, že obyvatelé vidí Brno jako město bohaté na historické památky a nabízející rozmanité možnosti trávení volného času. Vnímají je jako město vzdělané a dobré vzdělání umožňující, sídlo s dobrou zdravotní a sociální infrastrukturou, místo, kde se daří kulturnímu životu a kde se dá i dobře nakupovat.
Na druhou stranu však kriticky vnímají jeho nedostatky, jako jsou potíže s čistotou a údržbou města či s dopravní zátěží a parkováním. Co je však klíčové: město není většině obyvatel lhostejné – mají je rádi a chtějí v něm žít.

OBRAZ BRNA V NÁZORECH OBYVATEL ČESKÉ REPUBLIKY– rok 2013 / stáhnout

V roce 2008 byla vytvořena Indikátorová soustava Strategie pro Brno, která představuje základní strategický rozvojový dokument města Brna. Indikátorová soustava zavedla ucelenou sadu indikátorů pro hodnocení realizace Strategie pro Brno a tedy rozvoje města obecně. Jedním z indikátorů je „Image města z vnějšího pohledu“, který se získává pomocí reprezentativního sociologického šetření. Indikátor postihuje vývoj vnímání Brna obyvateli Česka starších 18 let. První vlna výzkumu proběhla v roce 2009, v roce 2013 byl výzkum zopakován.

Image Brna je v očích české veřejnosti tvořena zejména spojením města s univerzitami a vysokými školami, lidé Brno vidí jako město, kde lze dobře nakupovat a rovněž jde o město vnímané jako dobře dostupné vlakem či autem. Mezi charakteristiky, které podle respondentů k Brnu výrazněji náleží, patří i nabídka kulturních akcí a atraktivních kulturních památek.

K dominantní charakteristice Brna jako města univerzit patří i jeho vnímání jako atraktivního města pro absolventy VŠ, města vědy a rovněž moderního a pokrokového města. Ze srovnání výsledků z let 2009 a 2013 vyplývá, že v porovnávaných charakteristikách nedošlo k výrazným posunům v hodnocení. 

PROJEKT HELPS– bytová situace a preference bydlení brněnské populace 65+ let / stáhnout

V Brně byl v rámci projektu HELPS realizován reprezentativní sociologický výzkum mezi brněnskými seniory zaměřený na spokojenost s bydlením a na případný zájem o nové formy seniorského bydlení.
Velikost výzkumného vzorku byla 1 537 respondentů – obyvatel města starších 65 let žijících ve svém domácím prostředí (tedy ne v institucionální péči).

Cílem výzkumu bylo odpovědět na otázky, jaké jsou plánované osobní strategie bydlení do budoucna, jaké formy bydlení starší lidé preferují a případně o jakých alternativních formách jsou ochotni uvažovat (např. zda a pro jaké skupiny seniorů a seniorek jsou přijatelné různé formy komunitního/sdíleného bydlení).

MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN PROJEKTU HELPS – pilotní projekt sdíleného seniorského bydlení v Brně / stáhnout