Myšlenka na zřízení kreativního centra v prostorách bývalé káznice mezi ulicemi Soudní a Cejl, jehož součástí budou ateliéry, knihovna, zkušebny, coworkingové prostory, multifunkční/divadelní sál, ale i místo paměti, vznikla již v roce 2009. Cílem tohoto projektu je vytvořit kulturní a paměťové centrum, které oživí tento významný brownfield ve středu města a taktéž významně přispěje k revitalizaci okolní městské části. O dotaci na přestavbu bude město znovu žádat v následujících letech.

Díky projektu Kreativního centra Brno se podařilo objekt bývalé káznice udržet v městském majetku a zachovat jeho existenci. Došlo k jeho zaměření a byl zde proveden stavebněhistorický a stavebnětechnický průzkum. Nyní je v běhu pasportizace cenných historických prvků.

„V roce 2016 prohlásilo Ministerstvo kultury České republiky bývalou káznici kulturní památkou a o rok později byly určeny limity památkové ochrany. Ve spolupráci s Národním památkovým ústavem v Brně, Odborem památkové péče MMB, Kanceláří architekta města Brna a Odborem strategického rozvoje a spolupráce vyhlásilo město architektonickou užší jednofázovou projektovou soutěž o návrh na podobu centra,“ uvedl radní pro kulturu Marek Fišer.

Dokumentace se opakovaně projednávala s tzv. stakeholdery (např. Knihovnou Jiřího Mahena, JIC, Moravským zemským muzeem a historiky, Technickým muzeem v Brně, kreativními společnostmi, neziskovými organizacemi či školami) a na konkrétní podobě centra nyní pracuje město Brno s výhercem architektonické soutěže – ateliérem KAVA.

Stavba Kreativního centra byla vyčíslena přibližně na 400 milionů korun. Město Brno mělo zájem žádat o evropskou dotaci na revitalizaci tohoto objektu, a to z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) – Služby infrastruktury (prostřednictvím nástroje ITI). Tato dotace mohla pokrýt až polovinu nákladů, ale její podmínkou bylo získání pravomocného územního rozhodnutí a podaná žádost o stavební povolení. Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (DUR) byla tedy podána na stavební úřad MČ Brno-sever v červnu roku 2019.

„Na základě podané dokumentace pro vydání územního rozhodnutí stále probíhá územní řízení, neboť v jeho rámci byla ze strany dvou účastníků vznesena v červenci 2019 tzv. námitka systémové podjatosti na město Brno. Od té doby se územní řízení zastavilo, a dokud nebude systémová podjatost vyřešena, tak územní řízení nemůže pokračovat. Kvůli tomu tedy město Brno nemůže splnit podmínky dané dotační výzvy, a proto se žádost o dotaci z OPPIK z programu Služby infrastruktury v tomto programovém období EU nestihne,“ vysvětlil Marek Fišer.

Dle prvních tematických směrů nových operačních programů EU na období 2021–2027 je zřejmé, že kreativní průmysly budou i nadále podporované, a proto již nyní aktivně město Brno sleduje budoucí nastavení těchto dotačních titulů s tím, že by došlo k podání relevantní žádosti o dotaci na pokračování přestavby káznice na Kreativní centrum Brno. Tato žádost by mohla být podána hned na začátku platnosti operačních programů, tzn. v letech 2021 nebo 2022.

„Projekt byl po debatách se stakeholdery – pamětníky a paměťovými institucemi – výrazně rozšířen o muzejní část, konkrétně o ženský dvůr a přilehlé křídlo, a o financování muzejní části ve spolupráci s Moravským zemským muzeem se průběžně jedná s Ministerstvem kultury ČR. Nyní je v přípravě Memorandum o vzájemné spolupráci,“ sdělil aktuální informace Marek Fišer.

V objektu káznice je umístěna regionální pobočka Paměti národa https://www.postbellum.cz/pobocky/jihomoravsky-kraj/, a než dojde k výraznějším stavebním zásahům, snaží se město Brno oživit tento prostor edukativně-kulturními akcemi v režii spolku Tripitaka, TIC Brno a dalších partnerů, například projektem Káznice žije (https://barvybrnenskehobronxu.cz/kaznice-zije/https://www.gotobrno.cz/akce/kaznice-zije/) či festivalem Ghettofest (https://ghettofest.cz/o-festivalu/).

„V minulém týdnu proběhla přímo v káznici schůzka za účasti historiků, na které jsme se domluvili na průzkumu nápisů vyrytých do omítky a dveří samovazeb. Nápisy jako Na tátu všichni zapomněli nebo Smrt Stalina spasí svět nám dávají nahlédnout do života tamních vězňů a jsou smutnou výpovědí o té době. Jejich průzkum nám může přinést také nové informace o objektu káznice. Na místě jsme k překvapení všech narazili na vězeňskou čepici z pruhované látky z období protektorátu. Tento nález považujeme za zcela unikátní,“ dodal na závěr Marek Fišer.

Tisková zpráva