Projekt Sochařský park Kraví hora (SPKH), který vznikl v roce 2006, je zaměřen na kultivaci rozsáhlé brněnské parkové zóny Kraví hora rozkládající se na svahu mezi vnitřním městem a městskou částí Brno-Žabovřesky. Jeho realizátorem je občanské sdružení SPKH. Projekt sochařského parku v jistém směru navazuje na ambice brněnských meziválečných architektů, kteří učinili první kroky k urbanistickému řešení tohoto dosud nezpracovaného prostoru.
Historicky nejvýznamnějším urbanistickým záměrem na využití tohoto území byl projekt Akademického náměstí z 20. a 30. let minulého století, podle kterého měl na Kraví hoře vyrůst areál Masarykovy univerzity. Nakonec se podařilo postavit jen budovu Právnické fakulty navrženou pražským architektem Aloisem Dryákem.
V období druhé světové války byl jižní svah Kraví hory provizorně zastavěn pro vojenské účely. Některé objekty z té doby jsou dodnes komerčně využívány. Přilehlé území se v minulých desetiletích změnilo zahrádkářskou kolonii. Celá zóna nemá pevný urbanistický koncept, její parková část je však vyhledávaným cílem obyvatel Brna. Na Kraví hoře se nachází funkcionalistický kostel sv. Augustina, plavecký areál, Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka či baseballová hřiště.
Ambicí projektu Sochařský areál Kraví hora je postupná kultivace tohoto jedinečného území prostřednictvím uměleckých děl a urbanistických zásahů. Organizátoři projektu oslovili několik domácích a zahraničních umělců a architektů, z jejichž nabídky bylo vybráno devět návrhů. Domácí scénu reprezentují sochař Jan Ambrůz, sklářský výtvarník Václav Cigler a Petr Janda, který se věnuje realizacím ve veřejném prostoru. Zahraniční umělce zastupují sochař Werner Feiersinger a multimediální umělec Simon Wachsmuth z Rakouska, Francouzi Marielle Baldelli a René Guisquet, Holanďan Hendrik-Jan Hunneman a Vito Acconti z New Yorku.
Všech devět sochařských a urbanistických návrhů bylo vystaveno od prosince 2006 do začátku února 2007 v Urban centru.