Může mít Brno svůj Manhattan?

Výstava o studii výškového zónování trvala v Urban centru od začátku dubna do konce května 2008. Seznamovala návštěvníky s problematikou výstavby výškových budov v Brně a se studií nazvanou Výškové zónování v městské památkové rezervaci a jejím ochranném pásmu. Posláním studie je zhodnotit výškový profil Brna a určit zóny, v nichž je možné stavět nové výškové objekty tak, aby si historická silueta Brna zachovala svůj dosavadní charakter. Součástí výstavy byl i kulatý stůl vedený primátorem Romanem Onderkou. Zástupci jednotlivých odborů magistrátu, architekti, investoři a developeři diskutovali o možnostech výstavby výškových budov v Brně.

Při příležitosti výstavy Může mít Brno svůj Manhattan? byla uspořádána anketa pro veřejnost k tématice výstavby výškových budov v Brně. Občané mohli anketní lístky vyplnit buď prostřednictvím městského časopisu Metropolitan, nebo přímo na výstavě v Urban centru, případně na oficiálních internetových stránkách města. Ankety se zúčastnilo 1 323 respondentů. Dalších několik stovek anketních lístků, které byly doručeny těsně před ukončením šetření, nebylo z důvodu zjevné manipulace do zpracování ankety zařazeno.

Ze zpracovaných dotazníků jich 71 % bylo vyplněno elektronicky a dalších 24 % pocházelo z časopisu Metropolitan.

Poznámka: Anketní šetření má své výhody a nevýhody. Mezi výhody patří rychlý a levný sběr materiálů nevyžadující velký výzkumný aparát. Dotazníky jsou vhodné pro kvantitativní rozbor, nicméně volné otázky, včetně přiložených dopisů a poznámek, dávají prostor i pro rozbor kvalitativní. Odpovědi pak tím, že je anketa anonymní, bývají otevřenější a kritičtější. Na druhé straně však zpracovatel ztrácí nad anketou kontrolu v okamžiku otištění a to je její nevýhoda. Anketu totiž vyplní jenom část z těch, kterým byla určena a zpracovatel nemůže vědět, která je to část. V žádném případě tedy nelze výsledky ankety považovat za reprezentativní výzkum.

Demografická charakteristika respondentů

Z demografického hlediska převažovali muži v poměru 2:1 (na jednu ženu připadli dva muži). Anketa oslovila především mladší věkové ročníky – nejčastěji odpovídali respondenti ve věku 16 – 30 let (48 %) a téměř třetinu (31 %) pak tvořili respondenti ve věku 31 – 45 let. Nejmladšímu respondentu bylo 11 let, nejstaršímu 89 let a nejvíce bylo dvacetisedmiletých (66).

Téměř každý druhý respondent měl ukončené vysokoškolské vzdělání (48 %) a dalších 40 % uvedlo úplné střední vzdělání s maturitou – v korelaci s věkem se dá předpokládat, že v této skupině byla řada vysokoškolských studentů. Naprostá většina respondentů bydlela v Brně (82 %), nicméně skoro každý pátý respondent byl mimobrněnský a zdá se, že anketa tedy zaujala i širší než brněnskou veřejnost.

Tab. č. 1: Demografická charakteristika respondentů

Ukazatel	Charakteristika	Počet respondentů
	Abs.	%
Počet respondentů celkem	1 323	100,0

Pohlaví	muži	883	66,7
ženy	440	33,3

Věk	– 15 let	13	1,0
16 – 30 let	631	47,7
31 – 45 let	409	30,9
46 – 60 let	146	11,0
61 – 75 let	58	4,4
76 a více let	19	1,4
nezjištěno	47	3,6

Vzdělání	základní	66	5,0
úplné střední odborné – vyučení	75	5,7
úplné střední s maturitou	524	39,6
vysokoškolské	637	48,1
jiné	15	1,1
nezjištěno	6	0,5

Bydliště	Brno	1 089	82,3
mimo Brno	227	17,2
nezjištěno	7	0,5

Názory na výstavbu výškových budov v Brně

Respondenti v drtivé většině případů výstavbu výškových budov neodmítají – neochota se projevila pouze v 3 – 10 % případů.

Poznámka: někteří respondenti výškové budovy nechtěli, ale v jinak položené otázce již tuto možnost připouštěli.

Zamýšlejí se však nad podmínkami a omezeními, za kterých by byla výstavba „mrakodrapů” přípustná. Mezi nejčastěji uváděné podmínky patřil požadavek,

že nebudou rušit historické panorama města,
že se bude stavět víc výškových staveb pohromadě, nikoliv osamocené solitéry
a že se jejich výstavbou nezvýší nároky na parkování aut na ulicích.

Z odpovědí tedy vyplývá, že by měl vzniknout skutečně jakýsi brněnský Manhattan (výstavba solitérů je žádoucí jen pro 9 % respondentů), že by v případě jeho vzniku měla být doprava v klidu situována do podzemí a oblast by měla být dopravně dobře obsloužena i městskou hromadnou dopravou.

Tab. č. 2: Podmínky pro výstavbu výškových budov

Otázka: Za jakých podmínek by podle Vás mohly vzniknou v Brně nové výškové budovy? (můžete vybrat i více možností)

	Počet respondentů*
Abs.	%
Počet respondentů celkem	1 323	100,0

Pořadí	Ukazatel
1.	nebudou rušit historické panorama města	759	57,4
2.	bude to více výškových staveb pohromadě, ne „osamocené” budovy	750	56,7
3.	nezvýší nároky na parkování aut na ulici	627	47,4
4.	budou dostupné městskou hromadnou dopravou	515	38,9
5.	nebudou překážet v dálkových pohledech na město	417	31,5
6.	budou to jednotlivé budovy, ne shluk několika mrakodrapů	120	9,1
7.	za žádných	45	3,4

Respondenti mohli vybrat libovolný počet možností – procenta jsou proto uváděna vždy z celkového počtu.

Panorama města

Názory na problematiku panoramatu města nejsou tak jednoznačné, jak by se z odpovědí na předešlou otázku zdálo. I když 57 % respondentů uvádí, že výstavba nových výškových budov je přípustná jen tehdy, nenaruší-li historické panorama města, na přímou otázku, zda je nezbytné za všech okolností stávající panorama města zachovat, odpovídá kladně již jen 45 % respondentů. Naopak nadpoloviční většina (51 %) se domnívá, že historické panorama města by o další moderní dominantu charakterizující Brno 21. století, doplněno být mohlo.

Tab. č. 3: Panorama města

Otázka: Je podle Vás nezbytné za všech okolností zachovat historické panorama města, nebo jej lze vhodnou výstavbou změnit či doplnit?

Odpověď	Počet respondentů
Počet respondentů celkem	Abs.	%
1 323	100,0
historické panorama města by mohlo být doplněno i o další dominantu	680	51,4
historické panorama města musí být zachováno v dnešním stavu	591	44,7
nevím, nemám názor	52	3,9

Velmi zajímavý je rozdíl mezi respondenty bydlícími v Brně a mimobrněnskými. Zdá se, že historické panorama je Brňany ostřeji vnímáno jako „rodinné stříbro”. V podstatě se tito respondenti dělí na dvě stejně silně zastoupené početní skupiny pro a proti zásahu do historického panoramatu (po 48 %). Mimobrněnští respondenti však volí alternativu „zachovat” pouze ve 31 % a naopak „doplnit” v 67 % případů.

Výška budov a lokalizace nové výškové zástavby

Ústřední otázkou ankety byla vhodná lokalizace výstavby nových výškových budov. Tato problematika byla i obsahem výstavy v Urban centru. Je však zřejmé, že velikost „výškové” budovy mohou různí respondenti chápat různě. Proto se anketa zabývala i tím, jak vysoké by mohly být „mrakodrapy pro Brno”.

Zdá se, že respondenti se dělí na dvě skupiny (podobně vyznívají i názory odborníků). Jedna skupina si myslí, že nezáleží na velikosti budovy, ale na její harmonii s okolím. I relativně „nízká” stavba může působit rušivě v oblasti převažující rodinné zástavby nebo v terénu, který s ní „nekoresponduje” (např. na kopci). A naopak výškové stavby ve vhodném kontextu s okolím mohou být výrazným a osvěžujícím prvkem, který městskou krajinu ozvláštní.

Druhá skupina se pak pokouší stanovit určité výškové parametry, za které by se již nemělo jít.

Tab. č. 4: Výška budov

Otázka: Jak vysoké by podle Vás mohly být nové výškové budovy v brně (pro představu: kostel sv. Jakuba měří 92 metrů, hotel Continental 53 m a výškové budovy v Šumavské ulici 70 m)

Odpověď	Počet respondentů
Počet respondentů celkem	Abs.	%
1 323	100,0
nezáleží na patrech, ale na okolní zástavbě	552	41,8
více než 18 pater, nejvíce však… pater (viz tab. č.	466	35,2
maximálně 18 pater (do 55 metrů)	162	12,2
13 pater (40 metrů)	45	3,4
nechci v Brně žádné nové výškové budovy	56	4,2
nevím, nemám názor	42	3,2

440 respondentů uvedlo přímo v anketním lístků své konkrétní názory na výšku nových budov. Nadpoloviční většina (54 %) se domnívá, že maximální výška by neměla přesáhnout 100 metrů a další větší skupina se utvořila z těch, u nichž by žádoucí výška nepřevýšila 150, respektive 200 metrů (31 %).

Tab. č. 5: Výška budov v metrech

Maximální výška nových budov v metrech	Počet respondentů
Abs.	%
55 – 80	108	24,5
85- 100	130	29,5
110 – 150	83	18,9
160 – 200	52	11,8
220 – 300	23	5,2
350 – 500	12	2,7
600 – 1 000	11	2,5
neomezený	21	4,9
Celkem	440	100,0

A kam respondenti výstavbu výškových budov lokalizovali konkrétně? Favoritem pro „brněnský Manhattan” je jih Brna: Jižní centrum, oblast kolem nového nádraží, Heršpice a Komárov. 42 % respondentů například uvedlo „rozhodně ano” pro oblast Jižního centra spolu s novým nádražím a 28 % pro lokalizaci v Heršpicích a Komárově.

Pro ostatní oblasti města Brna převažují negativní odpovědi nad pozitivními, i když například v případě Králova Pole a Řečkovic jde o převahu velmi těsnou. Výrazná nechuť k výstavbě se pak projevila v případě historického centra města, kde„rozhodně ne” uvedli respondenti v 71 % případů a pro oblast Starého Brna včetně Mendlova náměstí , kde tento podíl tvořil 40 %.

Tab. č. 6: Lokalizace nové výškové zástavby

Otázka: Pokuste se prosím zamyslet, kde by podle Vašeho názoru mohly být umístěny nové výškové domy a kde by rozhodně být neměly.

	Rozhodně a spíše ano	Rozhodně a spíše ne	Nevím, neumím posoudit	Celkem
Jižní centrum, nové nádraží	1 004	75,9	266	20,1	53	4,0	1 323	100,0
Heršpice, Komárov	825	62,4	356	26,9	142	10,7	1 323	100,0
Královo Pole, Řečkovice	577	43,6	585	44,2	161	12,2	1 323	100,0
Židenice, Maloměřice	456	34,4	657	49,7	210	15,9	1 323	100,0
Žabovřesky, Komín	373	28,1	764	57,8	186	14,1	1 323	100,0
Staré Brno, Mendl. náměstí	421	31,8	820	62,0	82	6,2	1 323	100,0
Historické centrum	49	3,7	1 198	90,6	76	5,7	1 323	100,0

Respondenti měli i možnost sami vytipovat oblast, pro kterou by byly mrakodrapy vhodné. V mnoha případech se opakovali a uváděli lokality z tabulky, ovšem není bez zajímavosti se podívat i na tyto návrhy, kterých se sešlo 195. Nejčastěji směřovaly úvahy respondentů do oblastí sídlištní panelové zástavby, která je na okrajích města a na pomyslné druhé příčce se umístily rozvojové plochy.

Tab. č. 7: Lokalizace nové výškové zástavby – různé

Celkem respondentů	195	100,0
Sídliště	Celkem	92	47,2
Bohunice (včetně univerzitního kampusu)	33
Bystrc,	14
Líšeň	9
Lesná	7
Starý Lískovec	7
Nový Lískovec	6
Vinohrady	5
Slatina	5
Kohoutovice	3
Kamenný vrch	2
Panelová sídliště	1
Rozvojové plochy	Celkem	50	25,6
Jižní centrum	7
Černovice a Černovická terasa	6
Ponava	6
Brno-jih (Komárov, v prostoru Padělky – čtvrtě pod dálnicí)	5
Západní brána	4
Bosonohy	4
Vídeňská a okolí	4
Okraj města	3
Heršpice	3
Heršpická	3
Technologický park	2
Přízřenice	2
Tuřany	1
„Rostlé” město	Celkem	20	10,3
Medlánky	6
Černá Pole	5
Centrum města	3
Masarykova čtvrt	3
Zábrdovice	3
Dostavby	Celkem	13	6,7
Stránice-Šumanská	7
Brno-sever (okolí Glóbusu-Ivanovice, Řečkovice)	5
Královo Pole – dostavba	1
Brownfields	Celkem	7	3,5
Zbrojovka	2
Brownfields	2
Královopolská strojírna	1
Jaselská kasárna	1
zahrádkářské kolonie	1
Různé	Celkem	13	6,7
Modřice	3
BVV a okolí	3
Brno.-západ	1
kdekoliv	6

S lokalizací nových výškových budov pak souvisí i otázka, zda stavět opravdu „na okrajích” města a nebo je možné, či dokonce vhodné, situovat tuto výstavbu i dovnitř kompaktní městské zástavby. Nadpoloviční většina respondentů (54 %) se přiklonila k druhé možnosti, tedy k tomu, že výškové budovy mohou být i uvnitř zástavby, i když někteří tuto možnost připouštěli jen jako výjimku.

Tab. č. 8: Lokalizace nových výškových budov vzhledem k stávající zástavbě

Otázka: Měly by podle Vašeho názoru nové výškové budovy vznikat i „uvnitř” současné zástavby, nebo by měly stát spíše na okraji města?

Odpověď	Počet respondentů
Abs.	%
Počet respondentů celkem	1 323	100,0

výškové budovy mohou být i uvnitř stávající zástavby	459	34,7
výškové budovy mohou být i uvnitř stávající zástavby, ale jen výjimečně	253	19,1
výškové budovy by měly vznikat v nových rozvojových lokalitách	493	37,3
výškové budovy by neměly vznikat vůbec	76	5,7
nevím, nemám názor	42	3,2

Postoj k výstavbě výškových budov

Z výrokové analýzy vyplynulo, že Brňané chtějí město moderní a výškové stavby k budoucnosti patří. Pouze každý desátý respondent zastává názor, že další výškové stavby jsou zbytečné a z nich pak polovina soudí, že i současné výškové stavby jsou vadou na kráse města.

Naopak 31 % respondentů se domnívá, že výškové budovy jsou pro Brno vhodné, neboť se mohou stát výraznými dominantami a orientačními body ve městě. Ale největší podíl respondentů – 42 % – zastává názor, že další výškové budovy Brno nutně potřebuje, neboť dodají městu dynamický vzhled a posunou jej směrem k moderním evropským metropolím.

Tab. č. 9: Výroková analýza – postoje k výstavbě nových výškových budov

Otázka: Který z následujících výroků nejvíce odpovídá Vašemu mínění?

Odpověď	Počet respondentů
Abs.	%
Počet respondentů celkem	1 323	100,0

Další výškové budovy Brno nutně potřebuje, dodají městu dynamický vzhled a posunou jej směrem k moderním evropským metropolím	548	41,5
Další výškové budovy jsou pro Brno vhodné – mohou se stát výraznými dominantami a orientačními body ve městě	413	31,2
Další výškové budovy mohou být, ale měly by být pouze výjimkou	220	16,6
Další výškové budovy nejsou v Brně nutné, město má současných výškových staveb dostatek	65	4,9
Další výškové v Brně považuji za zcela zbytečné, i současné výškové stavby jsou vadou na kráse města	70	5,3
neodpověděl	7	0,5

Je zajímavé, že „mrakodrapy pro Brno” volí relativně velmi často mimobrněnští respondenti – každý druhý z nich vybral odpověď „další výškové budovy Brno nutně potřebuje” (Brňané tuto odpověď vybrali v 40 % případů). Je docela možné, že Brňané sami mohou být vzhledem ke svému městu konzervativnější – mohou například přikládat mnohem větší význam historickému panoramatu města než návštěvníci, u kterých je tento vjem jeden z prvních obrazů, kterým město Brno vnímají (viz kap. 3).

Stručné výsledky šetření

Ankety konané při příležitosti výstavy „Může mít Brno svůj Manhattan?” (duben – květen 2008) se zúčastnilo 1 323 respondentů. 71 % dotazníků bylo vyplněno elektronicky, 24 % pocházelo z časopisu Metropolitan a 5 % bylo sesbíráno přímo v Urban centru

Demografická charakteristika respondentů:

na anketu odpovídali výrazně častěji muži (67 %)
nejmladší respondent měl 11 let, nejstarší pak 89 let
převládali mladí respondenti, téměř polovina respondentů byla ve věku do 30 let

(49 %)

naopak lidí v „důchodovém” věku (61 a více let) bylo jen 6 %
téměř polovina respondentů měla vysokoškolské vzdělání (48 %), další velkou skupinou pak byli respondenti s úplným středním vzděláním s maturitou (40 %)
82 % respondentů bydlelo v Brně

Názory na možnosti výstavby výškových budov v Brně:

v zásadě převažují respondenti připouštějící možnost výstavby výškových budov (nesouhlas se objevil pouze v 3 – 10 % případů podle typu otázky)
jako podmínku uvádějí respondenti nejčastěji , že výškové budovy nebudou rušit historické panorama města (57 %), budou stát ve skupinách (57 %) a jejich realizací se nezvýší nároky na parkování aut na ulicích (47 %)
názory na udržení historického panoramatu města nejsou zcela jednoznačné – na jinak položenou otázku zda je nezbytné za všech okolností stávající panorama města zachovat, se mírná nadpoloviční většina (51 %) domnívá, že historické panorama města by o další moderní dominantu charakterizující Brno 21. století doplněno být mohlo
výška mrakodrapů by se měla podle největší části respondentů (42 %) řídit okolní zástavbou. Jinými slovy – nezáleží na velikosti budovy, ale na její harmonii s okolím. Dalších 35 % respondentů se domnívá, že budovy by mohly být vyšší než 18 pater a nejčastěji se úvahy pohybují okolo 100 metrů
respondenti výškové budovy nejčastěji lokalizovali na jih Brna: do Jižního centra, oblasti okolo nového nádraží, směrem k Heršpicím a Komárovu
necelá polovina respondentů pak připouštěla výstavbu i v oblasti Králova Pole a Řečkovic
výrazné „ne” pak respondenti řekli historickému centru města a poměrně často i oblasti Starého Brna včetně Mendlova náměstí
nicméně respondenti neuvažují pro výstavbu výškových budov pouze s (rozvojovými) plochami na okrajích města, naopak , 54 % se přiklání k názoru, že výškové budovy mohou být i uvnitř dosavadní „kompaktní” městské zástavby, i když část z nich tuto možnost připouští spíše jako výjimku
výroková analýza pak potvrdila vstřícný vztah respondentů k výškovým budovám: výstavbu výškových budov, i když jen výjimečnou, připouští 17 % respondentů, dalších 31 % považuje tuto výstavbu za vhodnou (výškové budovy se mohou stát výraznými dominantami a orientačními body ve městě) ale největší podíl – 42 % respondentů – se domnívá, že Brno výškové budovy nutně potřebuje, neboť dodají městu dynamický vzhled a posunou jej směrem k moderním evropským metropolím

V Brně 16. 6. 2008

Zpracovala: PhDr. Radoslava Cicvárková, Kancelář strategie města MMB
Příloha

Poznámky a připomínky respondentů

(neupravováno, zařazeny i ty připomínky, které se netýkají přímo výstavby výškových budov)

Poznámka: v záhlaví každé připomínky je uvedeno číslo anketního lístku, pohlaví, věk a vzdělání respondenta.

Dot. č. 13: žena, 38 let, VŠ

Je třeba odstranit stavby rušící historické a celkové panorama Brna

Dot. č. 55: 70 let, VŠ

Rozhodně nepovolit mrakodrap v líci uliční fronty v Žabovřeskách místo hotelu Kozák. Je to děs. Jestli bude povolen, tak alespoň zasunutý k věžákům na Luční.

Dot. č. 207: žena 77 let, úplné střední s maturitou

Myslím si, že naše malá země není vhodná pro výstavbu mrakodrapů.

Dot. č. 458: 71 let, úplné střední s maturitou:

Vzorem pro výstavbu výškových budov nechť je Paříž (La Defense, Beau Grenable, Tow Montparnasse nebo Palais des Congres) a ne Tokio nebo Londýn s promíšenou neorganizovanou City, které kazí pohled na celém centrum. Co to je historické panorama? Pokud je myšleno historické jádro města, tak tam by výškové budovy vznikat neměly, všude jinde ano.

Mělo by být povinností vedení města dbát na to, aby město mělo dynamický vzhled a ne tu typickou nevýraznou brněnskou šeď a průměrnost.

Dot. č. 460: muž, 70 let, VŠ

Je nutné zajistit rozvoj města a nezabírat další zemědělskou půdu.

Dot. č. 563: žena, 66 let, úplné střední s maturitou

Vážení, jako rodilá Brněnka jsem se doposud nesmířila se zbouráním historických domů a s postavením moderních budov na jejich místech, které vůbec nezapadají do dané lokality. Výstavba bytového komplexu, za kterým zmizel kostel sv. Petra a Pavla. Vybudování buzerplacu, neboli oprava nám Svobody.

Věřím tomu, že toto vše mají na svědomí lidé, kteří byli v daném okamžiku u moci a byli zkorumpovaní.

Dle mého mínění Maloměřice a Obřany by si měly zachovat vesnický charakter a i na uvažovaných lokalitách např. Kavky – vhodných pro výstavbu – by měly vzniknout rodinné domky. Žabovřesky, Komín, Královo Pole, Řečkovice mají již více městský charakter, tam by se snad mohla vyšší budova na vhodném místě postavit. Jižní centrum, Heršpice, Komárov by se mohly zaplnit výškovými budovami, ale citlivě, aby to nenarušilo dálkové panorama města.

S pozdravem (podpis a adresa)

Dot. č. 686: muž, 19 let, základní

Dominantní budova v centru města by omladila vzhled Brna. Můj názor je ten, že je potřeba postavit Maják, Více s.deel@seznam

Dot. č. 687: žena, 16 let, základní, proti

Teroristické útoky vám nic neříkají, co?

Dot. č. 689: muž, 24 let, úplné střední s maturitou

Domnívám se, že stavba výškových budov je pro Brno nevyhnutelná (tedy pokud nechce zachovat status quo, což ale v podstatě nelze). Území, kam by se Brno mohlo rozvíjet, není nevyčerpatelné. Pokud si chceme zachovat zelené kopce na severu, západu a jihu, tak prostě není jiné cesty…

Možná by v současnosti postačovalo postavit 50 m budovy, já se ale ptám: Na jak dlouho? Nejsem odborník, ale i přesto si dovolím tvrdit, že za pár desítek let by se stejně tyto budovy musely „nadstavit”, což by asi nebylo zrovna rozumné.

Takže vzhůru, Brno!

Dot. č. 691: muž, 30 let, VŠ:

Objekty přesahující určitou výšku (např. 12. NP) by musely povinně vzejít z architektonické soutěže.

Brnu zdar!

Dot. č.705: žena, 76 let, VŠ:

Děkuji, že se konečně touto problematikou architekti zabývají, protože stávající chaotická výstavba městu Brnu ubližuje

Dot. č. 709: muž, 23 let, úplné střední s maturitou

K ot. 2: Výškové budovy mohou vznikat za jakýchkoliv podmínek. Ať si klidně „bují” a vytváří „nové Brno”.

Dot. č. 712: muž, 72 let, úplné střední s maturitou

Jsem pro, ale v rozumných proporcích. Patří spíše do nových, rozvojových částí města.

Dot. č. 715: muž, 36 let, VŠ

Není mi jasný způsob vyhodnocení prezentované studie. Jak je například možné, že jako plocha vhodná pro výstavbu výškových budov je zvoleno území za Výstavištěm, když v rozborech je zde vyhodnocen významný krajinný prvek (zalesněný svah nad řekou). Trošku mi připadá, že byl dán předem výsledek a následně byla vypracována studie. Ale jinak pěkné, možná trochu zbytečné…..

Dot. č. 819: muž, 66 let, VŠ

Mrakodrap v centru a nové panorama: Mám na mysli dobudování Baťova mrakodrapu v duchu plánu arch. Karfíka z období 1. republiky z 30. let 20. století na ulici Kobližná.

Dot. č. 979: muž, 78 let, úplné střední s maturitou

Mrakodrapy nechci nikde. Betonová monstra už tak dost hyzdí Brno (nejen ty výškové). Jsme snad v České republice a ne v Americe! Modernizace v našich podmínkách přece nespočívá v tom, že se budeme opičit po Americe!

Dot. č. 1 113: žena 75 let, úplné střední s maturitou

Měla by to být komplexně vybavená městská čtvrť. Dobře vypadající. Uvnitř zástavby by mrakodrapy být neměly, Brno je na takové budovy malé. Panorama pak musí promyslet, navrhnout a posoudit velmi schopný ing. arch.

Dot. č. 1 307: muž, 82 let, VŠ

Měly by se stavět v souladu se zastavovacím plánem města – dlouhodobým. Na projednávání účast zkušených odborníků a nespěchat kvůli politikům. Město už jich přežilo mnoho. Ať nejsme trapní jako Pražáci s knihovnou.

K 1 c: Předpokládám, že hasiči zajistí bezpečnost osob ve stávajících stavbách na Šumavské.

K 2 a: Postupem naší vlády se můžeme setkat se zvýšeným zájmem teroristů. Pracoval jsem 35 let v Hutním projektu Moravském nám. 4. Je třeba vypracovat do souhrnné zprávy posouzení projektované stavby z hlediska životního prostředí a bezpečnosti práce a technických zařízení. Vyjádřit se musí i Okresní (městská) hygiena a Inspektorát bezpečnosti práce.

(Anketní lístek je špatně seříznut a část textu chybí).

Rád bych svými zkušenostmi pomohl na nějaké Vaší besedě. Zdraví (podpis a adresa)

Dot. č. 1 308: muž 89 let, úplné střední s maturitou

Měly by vzniknout blízko nového nádraží a zajistit dopravu k nim trolejbusy. Cíl: Brno-město kultury.

Při pohledu na Brno hyzdí střechy nadstavby. Doporučuji další nepovolovat.

K anketnímu lístku ohledně výškových budov v Brně doplňuji:

Preferuji umístění brněnského Manhattanu v blízkosti nového železničního nádraží:

a) blízko středu města
b) velikost „zelené” louky
c) snadná dostupnost vlaky, autobusy, tramvají, trolejbusy, osobními i dodávkovými auty, pěšky

ad b) odstranění staré domovní zástavby na ulici Plotní, Dornych, Trnitá a na přilehlých ulicích většinou z 19. století od odstranění průmyslových podniků, pokud tam ještě jsou, během několika desetiletí. Vznikne velká plocha k výstavbě přednostně luxusních hotelů v nejvyšších budovách.

ad c) bude-li nešťastná tendence ponechání Hlavního nádraží pro příměstskou a regionální dopravu, věřím: ti starousedlíci, ač ani vlakem nejezdí, postupně změní názor a v anketě budou hlasovat pro plné využití moderního nádraží.

Návrh vybudovat tunel pro pěší mezi oběma nádražími považuji za nešťastný už z hlediska bezpečnosti, sám bych se v něm bál ve dne, ale hlavně v noci.

Navrhuji: po přeložení tramvajového tělesa z Dornychu na Plotní odbočit na Zvonařce na rozšířenou Trnitou a po podjezdu železničním mostem (lépe by bylo zvláštním tunelem) napojit se na koleje trati 1 či 8. Odpadne podjezd pod viaduktem (trpí pantografy) a tramvaje z Komárova se dostanou z opačné strany přímo před Hlavní nádraží. Toto by snad bylo realizovatelné v blízké době pro cestující z autobusového nádraží Zvonařka.

Dále navrhuji přeložit smyčku trolejbusu ze Šlapanic jedoucího na Zvonařku k autobusovému nádraží a k tramvaji na Plotní. Jsem fanda na trolejbusy a rád bych uvítal nové trasy. Pamatuji si, že po zřízení trolejbusové linky do Šlapanic jezdily tehdy trolejbusy i do Tuřan, ale linka byla brzy – asi po půl roce – zrušena.

Mám ještě jeden odvážný návrh – napojení nového nádraží tramvajemi – pro futuro:

ze Šilingrova náměstí na svahu pod Petrovem vést tramvaje ve výši nad trolejemi tramvajovým mostem na ocelových pilířích až ke krajnímu nadchodu nad kolejemi nového nádraží.

Krásnému modernímu městu Brnu zdar (podpis a adresa)

Dot. č. 1 309: muž, 56 let, úplné střední s maturitou

Umístění v Kohoutovicích: Nic by nerušily a je to hezké panorama nad Brnem. Zemětřesení tady nehrozí.

Několik moderních skutečně výškových budov je pro Brno vhodné. Je třeba, aby se Brno nestalo připlácnutým provinčním městem.

Připomínka (bez anketního lístku)

Jako brněnský patriot se zásadně stavím za výstavbu brněnských mrakodrapů a to nejen na jihu města s názvem Moravský Manatan, případně správněji Manhattan. Doufám, že výstava v Urban centru bude mít další „díly”. (podpis, adresa)

Může mít Brno svůj Manhattan?

Tab. č. 3: Panorama města

V Brně 16. 6. 2008

Zpracovala: PhDr. Radoslava Cicvárková, Kancelář strategie města MMBPříloha

Zpracovala: PhDr. Radoslava Cicvárková, Kancelář strategie města MMB
Příloha